Francie sice minulý týden odvrátila pád další vlády, neprůchodnost tvrdých úsporných kroků se ale projevuje v obavách z dalšího růstu veřejného dluhu země. Po pátečním mimořádném snížení úvěrového hodnocení od ratingové agentury S&P ale mohou následovat další podobné verdikty, což by způsobilo odchod investorů z francouzských státních obligací a nové problémy v druhé největší ekonomice EU.

V nadcházejících týdnech by mělo dojít ke zveřejnění už naplánovaných nových rozhodnutí o ratingu Francie od agentur Moody’s Ratings a znovu od S&P Global Ratings. Moody’s má své hodnocení aktualizovat 24. října a S&P pak 28. listopadu. Pokud některá z těchto agentur opět sníží Paříži úvěrové hodnocení, budou se dluhopisové fondy s přísnými investičními zásadami pravděpodobně muset začít zbavovat francouzských státních obligací, upozornila agentura Bloomberg. Některé velké globální fondy, například spravované skupinami jako BlackRock nebo Vanguard, drží pouze cenné papíry s nejvyššími stupni ratingu. 

Francouzské vládní dluhopisy by mohly brzy z pásma nejlepšího hodnocení vypadnout. V září už jejich bonitu takto srazila agentura Fitch, když snížila známku na A+ a z AA-. Stejný krok by mohly v nadcházejících pravidelných revizích udělat agentury S&P a Moody’s. S&P v pátek neočekávaně zhoršila úvěrovou známku na A+ z AA-.

Série horších ratingů by se zákonitě promítla do zvýšení rizikové přirážky u výnosů francouzských dluhopisů, což by menšinové vládě ještě více prodražilo obsluhu státního dluhu a poznamenalo by to i evropský finanční trh. Francie je podle Bloombergu největším emitentem státních dluhopisů v Evropě v objemu téměř tří bilionů eur (73 bilionů korun). Drtivá většina fondů by sice i po snížení ratingu mohla do francouzských bondů dál investovat, trh už nicméně spekuluje o odlivu. Dopad by mohl být o to větší, že na konci roku bývá na trzích nižší aktivita.  

Poté co premiér Sébastien Lecornu minulý týden přislíbil odklad důchodové reformy a odvrátil tak riziko vyhlášení dalších předčasných voleb během roku a půl, reagovaly trhy optimisticky a riziková přirážka francouzských státních dluhopisů se snížila k úrovni německých bondů na nejbližší hladinu od července. Odklad úsporných opatření v penzijním systému však zároveň zpomalí snižování vládního dluhu, který tak podle S&P v následujících dvou letech stoupne z letošní úrovně 112 procent hrubého domácího produktu na 121 procent HDP. 

Podpora Macrona na minimu

Francie se potýká s politickou krizí od loňského června, kdy prezident Emmanuel Macron vyhlásil předčasné volby, z nichž vyšel nesmiřitelně rozdělený parlament bez jasné většiny. Lecornu, který vede už druhý kabinet, je od tohoto hlasování již čtvrtým premiérem, přičemž všichni jeho předchůdci padli kvůli neshodám o tom, jak naložit s rostoucím veřejným dluhem Francie.

Staronový francouzský premiér ještě před hlasováním o důvěře vyzval opoziční strany, aby jeho vládě umožnily schválit takový rozpočet, který by v příštím roce stlačil rozpočtový schodek pod pět procent HDP. Není ještě vůbec jisté, že se mu podaří takový rozpočet nakonec prosadit. Pravidla eurozóny přitom stanoví pro limit pro veřejný deficit tři procenta HDP.

Na hloubku francouzské politické krize a voličskou nespokojenost poukazuje nejnovější rozsáhlý průzkum, jejž pro deník Le Monde provedly instituty Ipsos, Centrum pro politický výzkum ve Sciences Po (Cevipof), Nadace Jeana Jaurèse a Institut Montaigne. Z něj vyplývá, že si 43 procent Francouzů přeje nové parlamentní volby, což je o 12 procentních bodů více než v roce 2024.

Zároveň spadla popularita prezidenta Macrona na historické minimum: 58 procent dotázaných chce jeho rezignaci. Lépe na tom nejsou ani ostatní politici. Politické strany mají podle průzkumu důvěru u pouhých deseti procent respondentů, což je o čtyři body méně než loni. Důvěra v poslance je sotva na 20 procentech.