Zatímco Spojené státy tlačí Ukrajinu k tomu, aby přijala potupné podmínky ukončení téměř čtyřleté války s Ruskem, evropský plán na finanční pomoc Kyjevu se hroutí. Evropská centrální banka (ECB) totiž odmítá poskytnout záruku za půjčku zajištěnou zablokovanými penězi Ruska.
Podle zdrojů deníku Financial Times (FT) odmítla ECB návrh Evropské komise ručit za takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur (3,4 bilionu korun), která by byla zajištěna zmrazenými aktivy ruské centrální banky. ECB podle FT dospěla k závěru, že návrh komise porušuje její mandát, protože se prakticky rovná poskytování přímého financování vládám členských zemí, což je v přímém rozporu se smlouvami Evropské unie.
Další zádrhel pro finanční pomoc válkou vyčerpané Ukrajině přichází v nejhorší možnou chvíli. Zemi pomalu docházejí peníze, na frontě čelí ruské ofenzivě a pozice prezidenta Volodymyra Zelenského je oslabena korupční aférou, kvůli níž byl nucen odstoupit jeho hlavní pobočník Andrij Jermak. Americká vláda Donalda Trumpa mezitím vyvíjí na zemi nátlak, aby přijala plán na ukončení bojů původně sjednaný mezi Washingtonem a Moskvou bez účasti představitelů Ukrajiny či Evropy.
Trumpův oblíbenec, zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, má dnes dorazit do Moskvy na jednání s návrhem, jehož finální podobu Kyjev ani Brusel neznají. Původní plán, který Ukrajina i Evropané rezolutně odmítli, předpokládal například postoupení nedobytých území Rusku, radikální zmenšení ukrajinské armády či garance, že země nikdy nevstoupí do NATO. Plán, jehož vstřícnost k ruským požadavkům šokovala nejen Kyjev a jeho spojence, ale i některé představitele Spojených států, byl nakonec znovu přepracován.
V reakci na postoj ECB začala komise podle FT pracovat na alternativních návrzích, jež by dočasně poskytly likviditu na podporu zmíněné půjčky ve výši 140 miliard eur. EU chtěla půjčku odsouhlasit během nacházejícího prosincového summitu, protože bez další finanční pomoci dojdou Kyjevu peníze nejpozději do dubna příštího roku.
„Zajištění nezbytné likvidity pro případné závazky k vrácení aktiv ruské centrální bance je důležitou součástí možné reparační půjčky,“ citoval deník zástupce komise s tím, že „úvahy o tom, jak tuto likviditu podrobně zajistit, stále probíhají“.
Opatrná Belgie
Námitky ECB však nejsou jedinou překážkou pro schválení půjčky válkou zmítané Ukrajině. Průtahy způsobuje – kromě Maďarska, jež o opatření minulý měsíc odmítlo hlasovat – také Belgie. Ta od ostatních zemí požaduje větší záruky, že nebude odpovědná za rizika s takovou transakcí spojená, pokud by se Rusko žalobami domáhalo vrácení peněz.
Většina zadržených financí ruské centrální banky – asi 180 miliard eur – totiž leží v depozitáři bruselské clearingové společnosti Euroclear. Moskva už v minulosti řekla, že pokud dojde k neoprávněnému použití zmíněných aktiv, podnikne nespecifikované odvetné kroky.
Belgie podle dalších evropských představitelů klade přehnané požadavky na svou ochranu pro případ, že by Kreml proti použití zmrazených ruských aktiv podal žalobu, napsal server Politico. Vzhledem k tomu, že hotovost odpovídající hodnotě zmrazeného ruského majetku se nachází na belgické půdě, trvá tamní premiér Bart De Wever na tom, aby vlády EU poskytly Belgii finanční záruky přesahující zmíněných 140 miliard eur, jež by navíc mohly být vyplaceny během několika dní. Požaduje také, aby doba trvání těchto záruk překročila platnost sankcí EU proti Rusku.
Brusel však tento „bianco šek“ odmítá. Politico cituje nejmenované evropské diplomaty, podle nichž by požadované garance vystavily ostatní členské země riziku, že budou muset splácet miliardy eur i roky po případném skončení války na Ukrajině.
„Pokud jsou (záruky) nekonečné a bez limitů, do čeho se pak pouštíme?“ řekl serveru jeden z diplomatů. Právě na zárukách poskytnutých jednotlivými státy podle něho jednání váznou.
Záruky, ke kterým se nikdo nehlásí
Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi už téměř čtyři roky a náklady na armádu a na běh válkou rozvráceného státu rostou. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navíc letos zastavila finanční pomoc Ukrajině s tím, že zemi bude pouze prodávat zbraně placené jinými západními spojenci. Evropa proto hledá cesty, jak válkou vyčerpané zemi pomoci. Představitelé EU se tedy snaží prosadit plán, jehož součástí by bylo právě využití zadržených ruských aktiv.
Podle plánu EU by půjčky, zajištěné ruským majetkem, musely být splaceny pouze tehdy, pokud Moskva nabídne Kyjevu reparace za škody způsobené válkou. EU opakovaně uvedla, že pokud se tak nestane, miliardová aktiva ruské centrální banky zůstanou zmrazena.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má využití ruských peněz ve prospěch Ukrajiny mezi zeměmi EU obecně širokou podporu. Problém však nastává ve chvíli, kdy je třeba rozhodnout, kdo bude konečným garantem půjčky.