Období, kdy se firmy zdráhaly vstupovat na evropské burzy, nejspíš končí. Aktivita v lednu i transakce připravované na nadcházející měsíce naznačují, že z hlediska burzovních debutů by letošek mohl být po čtyřech letech skomírání opět silným rokem.

Aktivita v oblasti takzvaných IPO – tedy veřejných úpisů, kterými firmy prodají část akcií, od investorů získají peníze na další rozvoj a vstoupí tak na některou z evropských burz – nabírá na obrátkách. K postupnému oživení už došlo v polovině loňského roku, a letošní leden byl dokonce z hlediska měsíčního objemu transakcí nejsilnější od roku 1995, kdy se tato data začala sbírat. (Jde o data poradenské společnosti Dealogic, jež IPO trh analyzuje.)

Podle údajů Dealogic proběhlo minulý měsíc sedm primárních úpisů, ve kterých firmy od investorů vybraly celkem 4,1 miliardy eur (99 miliard korun). Letos byl v Evropě zatím zdaleka největším IPO vstup na burzu české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG), jež upsala akcie za 3,8 miliardy. Bankéře, investory a správce fondů potěšilo, že trh byl tak velký objem akcií schopen bez problémů přijmout.

Pro srovnání: Za celý loňský rok firmy prostřednictvím vstupů na burzu získaly jen 16 miliard eur. Historicky nejsilnějším byl rok 2021, kdy zavládla postcovidová euforie z relativně rychlého zotavení a velmi nízkých úrokových sazeb. Tehdy si prostřednictvím burzovních debutů evropské firmy zajistily rekordních 75 miliard eur.

I letošní optimismus z dosud proběhlých transakcí otevírá dveře dalším velkým společnostem, které zvažují, že své akcie nabídnou na veřejném trhu. O IPO nyní uvažuje například norská softwarová společnost Visma, jejíž aktuální ocenění dosahuje 19 miliard eur, německé online tržiště s ojetými vozy mobile.de s valuací okolo deseti miliard eur či průmyslová skupina TK Elevator s hodnotou zhruba 21 miliard eur. 

Vábení vysokých cen

Firmy si v posledních letech chodit pro peníze na burzy téměř odvykly. Částečně za to může i rozmach fondů privátního kapitálu, tedy fondů, jež se zaměřují na nákupy soukromých podniků. Ty často firmám zajišťovaly dostatečný přísun financí a pro původní vlastníky fungovaly jako alternativa vstupu na burzu. 

Dalším důvodem pro nechuť firem jít na burzu byla rozkolísanost burz po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Nakonec ale americké i evropské akciové trhy ignorovaly hrozbu cel a vystoupaly na rekordy. Vlastníci firem si uvědomili, že za takových podmínek se jim vstup na veřejné trhy může vyplatit. 

Evropské podniky jsou navíc velmi konzervativní a na rozdíl od amerických jsou k burzám zdrženlivější. K financování stále využívají hlavně půjčky od bank a s velkým odstupem pak také dluhopisy. Jít na burzu je pro většinu zdejších podniků pořád spíše výjimečné, jde o administrativně náročný proces vyžadující nastavení řady procesů a zveřejňování velkého množství informací o hospodaření v pravidelných intervalech. 

Přesto ale větší evropské skupiny teď chtějí využít vysokých cen firem na burzách a IPO zvažují. Tuzemskou zbrojařskou skupinu Czechoslovak Group například motivoval ke vstupu na burzu německý výrobce zbraní Rheinmetall – jeho akcie aktuálně stojí 18krát víc než před vypuknutím války na Ukrajině v únoru 2022. 

Krátké okno příležitosti

I přes povzbudivý výhled nejsou připravované burzovní debuty bez rizik. Třeba už zmiňovaná norská Visma, jež podle deníku Financial Times plánovala jít na burzu někdy během prvního pololetí, možná svůj záměr odloží. Důvodem je současný propad akcií softwarových firem kvůli novým modelům umělé inteligence (AI), které by mohly těmto firmám vzít část byznysu. Trh IPO bývá náchylný na změnu investorských nálad. Stačí prudká tržní turbulence a podniky IPO odloží nebo od něj zcela upustí. 

Rozkolísanost trhů přiživuje svými kontroverzními kroky také americký prezident Trump. A investiční bankéři, kteří firmám se vstupem na burzu radí a pomáhají, na to reagují. Zkracuje se počet dní, kdy jsou akcie nabízené po oficiálním oznámení IPO. Proces zvaný bookbuilding, při němž se shromažďují investorské objednávky, trvá nyní podle dat Dealogic průměrně jen pět dní. To je výrazně kratší období oproti průměrným deseti dnům v roce 2022.

Akcie CSG se po ohlášení vstupu na burzu nabízely fondům, bankám a dalším velkým hráčům pouze tři dny. Cílem zkracování tohoto „okénka pro úpis“ je snaha vyhnout se nepříjemným událostem či dramatickým tržním výprodejům, které by poptávku po nabízených akciích srazily prudce dolů. 

Zkrácení doby nabídky ovšem dává smysl pouze v případech, kdy je investorská poptávka silná. Pokud je zájem spíše vlažný, může krátká doba nabídky vést spíš k tomu, že firma nezíská tolik peněz, kolik si představovala.   

Banky bourají hranice

Z Evropy ale přicházejí i další důkazy o tom, že se aktivita na kapitálovém trhu konečně zlepšuje. Jak napsal deník Financial Times, objem přeshraničních fúzí a akvizic bank ze starého kontinentu loni poskočil na 17 miliard eur z pouhých 3,4 miliardy v roce 2024. Například rakouská Erste Bank, vlastník České spořitelny, převzala za sedm miliard eur většinu polských operací španělské Banco Santander. 

Spojování finančních domů z různých zemí je náročnou disciplínou, jež naráží na řadu právních a regulatorních překážek. V některých případech jejich úspěšnému průběhu brání i politici – ti zastavili například námluvy mezi italskou UniCredit a německou Commerzbank.

Peněžní ústavy v posledních letech vytvářejí vyšší zisky, které tradičně posílají zpět svým vlastníkům v podobě dividend nebo zpětných odkupů akcií (buyback). Nicméně v momentě, kdy je ocenění bank vysoké – zejména pokud tržní hodnota vlastního kapitálu významně překračuje jeho účetní hodnotu –, se buybacky příliš nevyplácejí.

Banky se tak pouštějí do slučování, jež vnímají jako možnost, jak dále růst. Z toho vyplývá, že sázejí na další propojování evropského kapitálového trhu a lepší ekonomickou perspektivu.