Evropě se vyplatí okamžitě zrušit všechna cla na americké zboží

Kanada, Mexiko, Čína. Na dohled Evropská unie. V řadě za ní Velká Británie. Donald Trump pálí cly ve velkém a je potřeba se na to připravit. Nikoliv recipročně primitivními cly ve stylu: když ty 25 procent mně, tak já 25 procent tobě. Tohle na Trumpa nebude fungovat. Jak přesně řekla prezidentka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iwealová: pro Trumpa jsou cla předehrou politického vyjednávání, nikoliv obchodní politikou

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová to velmi dobře pochopila. Trumpovi slíbila, že na americkou hranci pošle 10 tisíc vojáků, kteří budou bránit ilegálním přechodům hranic a pašování drog. Cla se na měsíc odkládají. „Těším se na vyjednávání s prezidentkou Sheinbaumovou. Pokusíme se uzavřít deal mezi našimi dvěma zeměmi,“ pochvaluje si Trump.

Po prvotní hrozbě odvetnými cly to v noci došlo i končícímu kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi. Také pošle 10 tisíc strážců na hranici. „Právě jsem měl velmi dobrý hovor s prezidentem Trumpem,“ napsal Trudeau na síti X. „Kanada zavede plán na ochranu hranic za 1,3 miliardy dolarů.“ Kromě toho se Kanada zavázala vytvořit post vládního pověřence na boj s fentanylem a zařadit drogové kartely na seznamy teroristických organizací.

Deal je to klíčové slovo. The Art of the Deal (Umění udělat dohodu), kniha Donalda Trumpa z roku 1987, je povinnou četbou pro každého, kdo chce pochopit jeho motivace. Kanada jako slabší ekonomika, závislá na vývozu do Spojených států, neměla jinou možnost než se s Trupem rychle dohodnout. Loni měly podle oficiálních statistik US Census Bureau Spojené státy s Kanadou v obchodu se zbožím za celý rok deficit 54 miliard dolarů.

Kanaďané a Mexičané už s dealem s Trumpem mají zkušenost z prvního mandátu. I tehdy jim vyhrožoval cly, přestože je spojovala dohoda o volném obchodu NAFTA. Tu nakonec nahradila nová USMCA, která byla pro Ameriku výrazně výhodnější než její předchůdkyně. Tehdy šlo ale opravdu o obchod, teď jsou cíle jiné. 

To je lekce i pro Evropu. V jejím případě jde opravdu o obchod a o obří deficit Američanů v obchodu se zbožím za 150 miliard dolarů. Na tom má víc než poloviční podíl Německo. Přebytek v obchodu s Amerikou je 76 miliard dolarů. U Francie, druhé největší evropské ekonomiky, to loni bylo jen 15 miliard dolarů, u Itálie 39 miliard dolarů. 

Třeba v obchodě s Nizozemskem mají ale Spojené státy přebytek 50 miliard dolarů. S Českou republikou má Amerika deficit 3,5 miliardy dolarů, naše polotovary ale odcházejí do Spojených států jako součást německého vývozu. 

Je zjevné, že Trumpova cla na Evropu míří na německou exportní mašinu. „Nekupují naše auta. Nekupují naše zemědělské produkty. Nekupují od nás téměř nic. A my od nich bereme všechno. Miliony aut. Obrovské množství potravin a zemědělských výrobků,“ řekl novinářům Trump. A přímo dodal, že Evropská unie tím páchá zvěrstvo, ohavnosti. Použil slovo „atrocities“, jímž se zpravidla označují válečné hrůzy, skutečné ohavnosti. Z jeho slov je zjevné, kam budou cla mířit. Které země a obory zasáhnou. 

Trump útočí na velmi citlivé místo. Evropa se proti americkému zboží už od druhé světové války chrání vyššími cly než Amerika proti evropskému. V průměru jsou evropská cla zhruba o 4 procenta vyšší. Jenže u jednotlivého zboží jsou rozdíly vyšší. A zrovna v těch oborech, o kterých mluví Trump. Amerika dává na evropská auta clo 3,5 procenta, Evropská unie na americká 10 procent. U zemědělských produktů jsou rozdíly téměř dvojnásobné. 

Evropa by sebrala Trumpovi z rukou karty, kdyby sama aktivně přišla s návrhem na zrušení všech cel a zavedení volného obchodu na obou březích Atlantiku. To je ten deal. Bereme americké zboží bez cel. Zkuste se u našich evropských zákazníků prosadit. Nic vám nebrání. Na to by Trump velmi těžko mohl říct ne. Byl by to dobrý deal. Amerika, která má dnes nižší cla, by dostala víc než Evropa. A doma by to mohl Trump prodat jako vítězství. 

Pro Evropu, včetně cly nejzranitelnějších oborů, jako jsou automobilky a potravinářské firmy, by to byl velmi dobrý obchod. Automobilový průmysl je v ohrožení a žádná vysoká evropská cla ho před ztrátou schopnosti konkurovat nezachránila. Ke dnu ho ženou především drahé energie a ekologické regulace, které na sebe Evropa sama uvalila. Americká cla na vývoz evropských aut by výrobce dorazila. Rozhodně víc, než je ohrozí uvolnění evropských cel na americké vozy. U ostatních oborů je to podobné. 

Evropě se vyplatí jak jednostranné snížení nebo úplné zrušení cel na americké zboží, tak dohoda s Trumpem zrušit cla na obou stranách. 

K tomuto cíli spěla v roce 2016 Transatlantická dohoda o volném obchodu (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Tu ukončil v roce 2018 během svého prvního mandátu právě Donald Trump. Jenže předtím ji intenzivně blokovalo mnoho evropských zemí, především kvůli obavám z dovozů amerických potravin. Tady má Trump opět pravdu. 

To bylo. Od té doby se svět zásadně změnil. A v časech deglobalizace a friendshoringu, kdy se bez obav obchoduje jen s nejbližšími spojenci z okruhů zemí se stejnými hodnotami, je pro Evropu mimořádně výhodné spojit se s Amerikou jako s nejbližším partnerem. Volným obchodem bez cel.