Americký prezident Donald Trump v pátek udělal z Evropy hlavní terč své agresivní obchodní politiky, když jí pohrozil bezprostředním zavedením 50procentních cel. Potvrdil tím signály z posledních měsíců, že už s Evropou nehodlá zacházet jako s dlouholetým blízkým spojencem.

Trump Evropě nečekaně pohrozil pětinásobným zvýšením cel v pátek na své sociální síti, a to už od 1. června. Zdůvodnil to „zcela nepřijatelným“ obchodním deficitem, na kterém se podle něj podepisují různé netarifní překážky a neférové postupy, a jednáním o obchodní dohodě s EU, jež „nikam nevedou“. V neděli večer Trump po telefonickém hovoru s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou vyhověl její žádosti o odklad do 9. července. 

Právě v tento den vyprší 90denní odložení takzvaných recipročních cel uvalených v dubnu na jednotlivé obchodní partnery podle výše jejich obchodních přebytků – v případě EU mělo původně jít o sazbu ve výši 20 procent. Čas na vyjednání obchodních dohod s desítkami obchodních partnerů včetně EU se však krátí. Uzavřena byla pouze dohoda s Velkou Británií a náznak smlouvy se rýsuje s Indií. Celní válku s Čínou USA zatím jen odložily dohodou o dočasném snížení cel, která na obou stranách přesáhla 100 procent a ochromovala vzájemný obchod. 

Trumpův náhlý výpad naznačuje oslabení transatlantické vazby mezi Evropou a USA, založené na 80 poválečných letech blízkých bezpečnostních a ekonomických vztahů. „EU a USA sdílejí nejvýznamnější a nejužší obchodní vztah na světě. Evropa je připravena pokročit v rozhovorech rychle a rozhodně,“ uvedla von der Leyenová na síti X po rozhovoru s Trumpem. 

Jeho celní hrozba je pravděpodobně projevem nespokojenosti s návrhem obchodních ujednání Evropské komise, který Washington dostal na začátku minulého týdne. Trumpova hrozba cly byla zveřejněna ještě před očekávaným jednáním vyjednavačů za obě strany, kteří měli písemné podněty EU probírat. V současnosti se na vývozy z EU stejně jako na většinu světa vztahuje přechodný desetiprocentní tarif. Výjimkou jsou výrobci aut, oceli nebo hliníku, pro jejichž dovozy do USA platí odvětvové clo ve výši 25 procent.  

Rozkol s Evropou

Evropa doplácí na Trumpovo vidění světa, ve kterém má smysl vážně mluvit jen se silnými vůdci. Unii, o níž opakovaně prohlašuje, že vznikla, aby škodila Spojeným státům, vnímá jako rozdrobenou entitu bez soustředěné moci. Evropským politikům navíc vytýká příliš progresivní názory. Toto „odcizení“ se projevuje i v rozdílných postojích k válce na Ukrajině – zatímco Evropa stojí za Ukrajinou, americký prezident projevuje větší vstřícnost vůči útočícímu Rusku a načas napadené zemi přerušil dodávky vojenské a zpravodajské pomoci. Když jako mírotvůrce neuspěl, snaží se dát od konfliktu ruce pryč.   

Trumpovi je dlouhodobě trnem v oku evropský přebytek v obchodu se zbožím, který loni podle údajů Bílého domu dosáhl 235 miliard dolarů (cca 5,2 bilionu korun). Pomíjí naopak skutečnost, že USA mají podobně velký přebytek v obchodu se službami.

Z obchodního schodku, který automaticky považuje za škodlivý, viní Trump netarifní překážky postavené do cesty americkému zboží, například potravinám či autům, jako jsou sanitární předpisy, atestace, homologace, nebo dokonce daň z přidané hodnoty, jež se přitom vztahuje stejně na domácí jako na dovezené zboží. Proto usiluje o jejich zrušení. 

Obchodní deficit s EU se přitom od lednového nástupu Donalda Trumpa do funkce prohloubil. Důvodem je předzásobení Američanů evropským zbožím v obavě z jeho zdražení. 

Co nabízí EU

Brusel svůj návrh nezveřejnil. Podle agentury Bloomberg, která se odvolala na nejmenované informované zdroje, nabídla Evropská komise společné odstranění cel na průmyslové zboží, otevření trhu některým americkým zemědělským produktům nebo společný vývoj datových center pro umělou inteligenci. EU také USA navrhla spolupráci při stavbě lodí, přístavní infrastruktury a vytvoření energetického partnerství, jež by zahrnovalo plyn, jadernou energii a ropu. Text se také zmiňuje o strategických nákupech, které by se mohly týkat čipů s umělou inteligencí. 

Mezi další předložené návrhy EU podle Bloombergu patří zavedení transatlantických kvót a skupiny pro dohled nad dohodami ve výrobě oceli, směřování k nulovým clům na automobily, spolupráce na snížení závislostí ve farmaceutickém sektoru či řešení nadměrné kapacity v polovodičích starší generace. EU rovněž projevila připravenost k dohodám o službách nebo zemědělsko-potravinářských produktech za podmínky, že by si obě strany zachovaly svoje standardy. 

Pro případ, že by nedošlo k dohodě, si Brusel podle informací agentur již připravil vyšší cla na americké zboží v hodnotě 95 miliard eur. Tyto tarify by se týkaly průmyslového zboží, včetně letadel společnosti Boeing, automobilů vyrobených v USA, vína či bourbonu. Kromě toho zástupci evropské sedmadvacítky už v dubnu odsouhlasili cla 25 procent na okruh zboží z USA, který zahrnoval například obilniny, motocykly, dřevo nebo oblečení. Tyto přirážky ale EU odložila podobně jako USA o 90 dnů, aby vytvořila časový prostor pro jednání.

Trička vyrábět nechceme  

Nová celní politika USA má více cílů: snížit americký deficit, financovat daňové škrty a přesunout do Spojených států výrobu, o kterou země v uplynulých dekádách přišla kvůli globalizaci.

Nejnověji Trump připustil, že jeho tlak na návrat výrobních kapacit do USA se netýká běžného spotřebního zboží, náročného na pracovní sílu, jako je oblečení. I na země, kde také americké značky šijí, však vysoká cla míří. „Nechceme vyrábět tenisky a trička. Chceme vyrábět vojenské vybavení. Chceme vyrábět velké věci. Chceme dělat věci s umělou inteligencí,“ řekl v neděli novinářům. Jako další příklady žádané produkce uvedl počítače, tanky, lodě nebo čipy.

Právě ve výrobě čipů jsou však američtí výrobci závislí na moderních strojích z Evropy, z nizozemské společnosti ASML, jež se specializuje na výrobu litografických strojů pro tisk nejvyspělejších čipů navrhovaných americkými firmami. To dokládá obchodní provázanost EU a USA, které jsou pro ni nejdůležitějším obchodním partnerem. Loni tam směřovala více než pětina celkového exportu z unijních zemí.

Nedávné uzavření obchodní dohody USA s Velkou Británií a přechodný ústup od cel ve výši 145 procent po rozhovorech s Čínou vyvolaly naději, že Trump od agresivní taktiky s ohlašováním cel ustoupí. Zmírnit postoje ho přiměla také reakce trhů, když rostly hlavně výnosy státních dluhopisů a vládě USA hrozilo nákladnější financování dluhu. 

Po oznámení hrozby vyšších cel pro Evropu v pátek klesly hlavní akciové indexy a dolar se posunul k nejslabším úrovním od prosince 2023. Ve Spojených státech se dnes kvůli státnímu svátku neobchoduje. Německý burzovní index DAX po pondělním otevření trhu reagoval na Trumpovo odložení hrozby zvýšení cel vzestupem téměř o dvě procenta, než část zisků umazal.