Jen den poté, co Donald Trump naznačil stažení Spojených států z rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, dal americký prezident najevo, že upouští i od další snahy o dotlačení Moskvy k uzavření příměří. Evropská unie a Velká Británie proto vyhlásily další balík protiruských sankcí samy. Bílý dům, který dříve s Evropou uvalování postihů Ruska koordinoval, tentokrát zůstal stát stranou. Potvrzují se tak obavy z rozpadu jednotného postupu Evropy a USA vůči agresorovi.

Již 17. balíček sankcí EU, jejž v úterý přijali unijní ministři zahraničí při jednání v Bruselu, míří hlavně proti takzvaným stínovým flotilám – lodím rozvážejícím po světě ruskou ropu, zbraně a obilí a obcházejícím tak platné sankce na jejich vývoz. K opatřením se jako obvykle přidala britská vláda.

Trump své rozhodnutí zdržet se dalšího nátlaku například zavedením 500procentních cel na importy do USA ze zemí dovážejících zboží z Ruska nebo bankovních sankcí zdůvodnil tím, „že je šance něco udělat“ s válkou na Ukrajině, a pokud by došlo k uvalení dalších sankcí na Rusko, které už čtvrtým rokem útočí na svého souseda, „můžete situaci výrazně zhoršit“. Připustil však, že „může nastat doba“, kdy budou další sankce zavedeny. 

K tomuto kroku přitom ještě v pondělí Trumpa přemlouvali evropští lídři, které zklamal neúspěch přímého jednání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu a další marné snahy o přesvědčení Ruska k zastavení bojů. Bez úspěchu – USA se stupňování sankcí po boku Evropy zdržely, přestože se Trumpovi ani po několika měsících nepodařilo ruského prezidenta Vladimira Putina přimět k souhlasu s návrhem na 30denní příměří ani jakýmkoli jiným ústupkům, zatímco Ukrajina klid zbraní byla ochotna přijmout bez podmínek. 

Zadržování Ameriky

Přestože šéf Bílého domu začátkem května k témuž důrazně vyzval i Kreml a zopakoval výhrůžky sankcemi, z jeho pondělního dvouhodinového telefonátu s Putinem vzešel jen návrh Moskvy na další jednání s Ukrajinou, která by řešila pouze parametry budoucích mírových rozhovorů. Trump to přesto evropským spojencům prezentoval jako úspěch a posun v jednání. Evropská unie a Velká Británie, jejichž postoje vůči agresorovi se po lednovém Trumpově nástupu do úřadu začaly rozcházet s postupem USA, pochopily, že americký prezident není ochoten na Putina zatlačit, což je nakonec přimělo k sólové akci vůči Rusku. 

Na nezastupitelnou roli Spojených států v jednání s Ruskem přesto v úterý apeloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je důležité, aby Amerika zůstala zapojená do procesu přibližování se k míru. Právě Ameriky se Rusko bojí a právě americký vliv může zachránit mnoho životů, pokud se použije jako páka k donucení Putina, aby válku ukončil,“ uvedl na sociální síti X a přivítal nové sankce EU a Velké Británie. 

Evropa se obává, že Moskva ve skutečnosti používá zdržovací taktiku, aby získala čas k dobytí dalšího ukrajinského území. Není přitom ochotna dělat jakékoli ústupky. Stažení Američanů z role prostředníka mírových rozhovorů, ke kterému Trump směřuje, by vyhovovalo Rusku.  

„Obávám se, že svou vyjednávací pozici špatně vyhodnotil,“ komentoval otevřeně výsledky telefonátu Trumpa s Putinem pro rádio Deutschlandfunk německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle něj musí dojít ke zvýšení nátlaku na Rusko a utažení kohoutů jeho příjmů z prodeje energetických komodit, jež zůstávají pořád dost vysoké na to, aby umožňovaly financování války.

Ropa jako klíč k válce 

Právě na vývozu ropy a plynu stojí ruská ekonomika a výnosy z nich jsou zdrojem 30 procent příjmů ruského státního rozpočtu. Rusku proto nehrál do karet pokles ceny ropy z posledních týdnů až pod 60 dolarů za barel, s níž přitom počítá ruský rozpočet. Ve středu ráno však cena ropy vyskočila na týdenní maxima po zprávě televize CNN, že se podle informací amerických tajných služeb Izrael připravuje na útok na íránská jaderná zařízení.  

Severomořská ropa Brent ve středu ráno stoupla mírně nad úroveň 66 dolarů za barel, kde byla naposled v polovině května, zatímco ropa WTI stoupla až o 3,5 procenta k hranici 64 dolarů.

Izraelský útok by zhatil jakýkoli pokrok v současných jednáních mezi Washingtonem a Teheránem a zabránil by návratu většího množství íránské ropy na trh. Izraelský útok by jakýkoli pokrok v jednáních zablokoval a zesílil by napětí na Blízkém východě, odkud pochází zhruba třetina ropné produkce. Izrael se dlouhodobě obává, že dohoda by Íráncům mohla usnadnit výrobu jaderných zbraní. Jeho úder by ovšem také znamenal drsný rozchod vlády Benjamina Netanjahua s prezidentem Donaldem Trumpem. 

Poslední balíček sankcí EU je namířený proti vývozu ruské ropy a obcházení cenového stropu 60 dolarů za barel, který zavedla skupina vyspělých zemí G7 s cílem omezit příjmy ruského státu. Po letošním poklesu tržní ceny ropy EU i Británie avizovaly, že chtějí tento strop snížit. Podle nejmenovaného zdroje agentury Bloomberg by zástupci zemí G7 – včetně Spojených států – měli o návrhu jednat tento týden.

Studie tří vědců, kterou v únoru publikoval výzkumný web mnichovského ekonomického ústavu Ifo, došla s použitím strojového modelu k závěru, že v letech 2017 až 2023 připadalo 43 procent globálního exportu ropy na černé přepravce. EU proto v úterý zařadila na seznam 189 dalších plavidel, jež jsou součástí stínových flotil ropných tankerů nebo přispívají k ruským příjmům z energií.

Celkově je tak na seznamu už 342 plavidel, která nesmějí do evropských přístavů a mají zakázaný přístup ke službám. Podle údajů Evropské komise se díky sankcím dovoz ruské ropy do EU od začátku války na Ukrajině v roce 2022 snížil o 90 procent. Podle monitorovací služby Bloombergu však ruské lodě čím dál častěji odpojují předepsané elektronické lokátory, bez nichž se obtížně sledují jejich plavební trasy. 

Další sankce na obzoru?

Nové postihy Ruska za jeho agresi proti Ukrajině ve Washingtonu podporují někteří vlivní Trumpovi příznivci z řad republikánů i opoziční demokraté. Republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal sestavili už na začátku dubna návrh, který počítá se clem ve výši 500 procent na zboží ze zemí, jež kupují od Ruska ropu, zemní plyn, uran a další energetické suroviny. Měsíc nato Graham prohlásil, že návrh má v Senátu širokou podporu.

Další sankce namířené proti ruské plynárenské skupině Gazprom a finančním institucím přichystali podle zdrojů Reuters úředníci americké vlády.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové již unijní experti připravují další sadu sankcí, namířených proti ruskému energetickému a finančnímu sektoru. Ty by měly obsahovat zákaz nových kontraktů na dodávky ruského plynu už v letošním roce a úplné ukončení jeho dovozu do roku 2027. Evropská komise zároveň plánuje zavést cla na dovoz ruského obohaceného uranu, aby dále snížila závislost unie na ruských energetických zdrojích.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot minulý týden řekl, že by mělo jít o „devastující sankce, které mohou jednou provždy zadusit ruskou ekonomiku“.

Podle agentury Reuters chce Kyjev příští týden Evropské unii navrhnout sérii ještě tvrdších postihů, včetně rychlejšího zabavování majetků lidí ze sankčního seznamu a uvalení sankcí na firmy nakupující ruskou ropu. Tato takzvaná sekundární cla, jež chystají také Spojené státy a Evropská unie se jim zatím bránila, by postihla velké obchodníky i z Indie nebo Číny.