Soustavný tlak amerických Big Tech firem na zmírnění evropských pravidel pro podnikání v oblasti AI, podpořený prezidentem Donaldem Trumpem, přináší výsledky. Evropská komise má příští středu představit balík úprav, které by měly technologickým společnostem poskytnout dočasnou úlevu od plnění přísných pravidel. Evropská regulace odvětví je považována za vůbec nejtvrdší na světě.

Zástupci komise podle listu Financial Times jednají s americkou administrativou o úpravách některých ustanovení v již schváleném Aktu o umělé inteligenci, zkráceně označovaném jako AI Act. Komise chce návrhy na změkčení zveřejnit 19. listopadu v rámci takzvaného balíku digitální omnibus. Aby platily, musí je schválit většina zemí Unie a Evropský parlament. Po změkčení klimatického cíle, na kterém se členské země EU dohodly minulý týden, by se jednalo o další významný příklad rozvolňování ambiciózních evropských regulací svazujících firmy v době, kdy se Evropa potýká se ztrátou konkurenceschopnosti.

Umělá inteligence zažívá boom a její očekávaný dopad je přirovnáván k průmyslové revoluci na přelomu 18. a 19. století. Kvůli tvrdým evropským regulacím však přední firmy v odvětví, tedy hlavně americké technologické firmy, nemohou v Evropě plně uplatnit své služby. To omezuje nejen jejich zisky, ale i přístup Evropanů k inovacím a také rozvoj evropských firem v odvětví. Trump navíc kvůli tomu hrozí Evropě zavedením dodatečných cel. Sám po svém nástupu do úřadu letos v lednu v Americe zrušil pravidla pro zajištění bezpečnosti vyvíjených systémů AI, jež podle něj rozvoj odvětví omezovala.

Evropský AI Act byl schválen už v roce 2024. Ustanovení zaměřená na umělou inteligenci s vysokou mírou rizika, takzvanou high-risk AI, však mají vstoupit v platnost až později. Týkají se hlavně generativní AI, která dokáže vytvářet původní obrazový i textový obsah. Podle EU tyto systémy představují „vážné riziko“ pro zdraví, bezpečnost a základní práva občanů. Proto pro ně AI Act nastavil přísná pravidla.  

Ta však teď chce změkčit. Podle Financial Times úpravy zahrnují roční odklad platnosti pravidel pro vysoce rizikovou AI. Firmy, které už produkty na bázi generativní AI uvedly na trh, díky tomu získají čas, aby se na plnění pravidel připravily. Komise rovněž zvažuje odklad zavedení pokut za porušování pravidel ohledně transparentnosti AI. Ta vyžadují, aby byly produkty AI „sledovatelné, vysvětlitelné a jasně označené“ a uživatel vždy věděl, když je v interakci s umělou inteligencí. Zmírnit by se měly i zásady pro sledování výkonu produktů AI platné pro vývojáře AI systémů. Uvedl to specializovaný web Mlex, jenž o možných úpravách AI Actu informoval jako úplně první.

Thomas Regnier, mluvčí Evropské komise, v reakci na mediální zprávy o odkladu podle deníku The Guardian řekl, že žádné rozhodnutí ohledně změkčení regulace zatím nepadlo, ale přiznal, že vybrané části zákona jsou předmětem „reflexe“.

Špatná cesta

Současná komise vzešlá z loňských voleb svůj program postavila na slibu zpomalit hospodářský úpadek Evropy. Zavázala se snížit byrokracii a zjednodušit spletitá evropská pravidla tak, aby firmy obstály ve světové konkurenci a evropský trh získal na atraktivitě.

Zvažovanými úpravami AI Actu by komise nereagovala jen na tlak z Ameriky. Desítky evropských firem, včetně ASML, Lufthansy či Airbusu, v otevřeném dopise v červnu požadovaly dvouletý odklad zavedení částí regulací. Na komisi naléhaly právě s argumenty, že pozastavením zavádění pravidel ukáže, že to s proklamacemi o posílení konkurenceschopnosti myslí vážně.

Meta Platforms, vlastník sociální sítě Facebook, letos odmítla podepsat evropský Kodex zásad všeobecné umělé inteligence (GPAI), který podle společnosti přináší vývojářům modelů právní nejistoty a jde daleko za rámec AI Actu. „Evropa se v oblasti AI vydala špatnou cestou,“ uvedl v této souvislosti ředitel Mety pro globální záležitosti Joel Kaplan.

O krok pozadu

Americké technologické firmy se snaží AI rychle zkomercializovat, aby zajistily návratnost obřích investic. V Evropě ale narážejí na široce pojatá digitální pravidla, jež mají ambici regulovat rozvoj těch nejvyspělejších modelů a postihnout technologii, která se překotně vyvíjí. Regulace je tak vždy o krok pozadu a tím další rozvoj omezuje. Evropa riskuje, že jí firmy při implementaci rigidních regulací s opožděním přestanou důvěřovat.

Meta v červenci na žádost komise zastavila trénování budoucích modelů na datech uživatelů v Evropě. Komise tím chtěla získat čas, aby potvrdila, zda je trénování modelů na datech Evropanů v souladu s pravidly ochrany osobních dat známými jako GDPR. Podle nich musejí společnosti, jež sbírají data, získat povolení uživatelů a vysvětlit jim účel využití těchto dat. Evropě teď hrozí, že služby, které jí Meta nabídne, budou horší než služby pro Američany a nebudou odpovídat potřebám Evropanů. Firmy to odrazuje od rozvoje jejich podnikání v Evropě.

Meta už dříve pozastavila rozjezd asistenta Meta AI a novou verzi chytrých brýlí Ray Ban Meta se zabudovaným AI asistentem, a to kvůli obavám z porušování evropských a britských pravidel o ochraně dat. Apple v červnu oznámil odklad zavedení nových AI funkcí pro majitele iPhonů v Evropě z důvodu „nejistot“ spojených s novými pravidly hospodářské soutěže v Bruselu.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi už v září vyzval k zastavení zavádění části AI Actu, která je zaměřená na vysoce rizikovou AI. Tato legislativa je podle něj „zdrojem nejistoty“.

Podle Thibaulta Schrepela, profesora práva na Svobodné univerzitě v Amsterodamu, problém AI Actu spočívá v tom, jak se zákon o umělé inteligenci prezentuje. Podle něho má být odolný vůči budoucnosti a „zákonem vhodným pro všechny technologie zítřka. To je ale iluze,“ upozorňuje Schrepel.