Počáteční optimismus z dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií vyprchal a mírní se i naděje, že nové podmínky vzájemného obchodu přinesou stabilitu do transatlantických vztahů. Zástupci evropských průmyslových lobby ujednání považují za špatný kompromis a ke kritice se přidávají i politici. Sliby ohledně útrat za americké dovozy energií, které Evropa v rámci dohody Spojeným státům dala, se při bližším pohledu jeví jako nerealistické.

EU souhlasila s přijetím 15procentní celní sazby na většinu svých vývozů do USA, zatímco průměrná sazba na americké dovozy do EU by měla klesnout pod jedno procento. Evropa v rámci ujednání také přislíbila nákupy amerického plynu, ropy a jaderného paliva v následujících třech letech v celkové hodnotě 750 miliard dolarů a investice evropských firem v Americe ve stejném období v objemu 600 miliard dolarů. Oba plány podle analytiků či nejmenovaných zdrojů z EU citovaných agenturami postrádají racionální základ.

Nové ujednání o vzájemném obchodu, které na nedělním setkání zfinalizovali americký prezident Donald Trump a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, ukončilo měsíce nejistoty ohledně základních parametrů obchodu mezi oběma celky, jež firmám komplikovala investiční rozhodnutí a plány. Dohoda však postrádá důležité podrobnosti a někteří politici ji hodnotí jako jasnou výhru USA na úkor Evropy, evropské podniky podle nich budou znevýhodněné vůči americkým konkurentům.

„Výsledek je špatný,“ řekl o dohodě prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger v rozhovoru pro deník Handelsblatt. Americká cla podle něj budou německé podniky stát miliardy eur. Podle vyjádření Wolfganga Niedermarka z vedení téhož svazu pro Bloomberg je dohoda „nedostatečný kompromis“, který bude mít „obrovské negativní dopady na německou proexportně orientovanou ekonomiku“.

Vnímání dohody mezi dvěma největšími obchodními celky světa ilustruje také vývoj na trzích. Společná evropská měna euro po počátečním růstu včera nakonec proti dolaru o procento oslabila, nejvíce za poslední dva měsíce. Minulý týden přitom euro vůči americké měně posílilo až k tříměsíčnímu maximu s tím, jak trhy očekávaly, že dohoda s USA přinese nižší celní sazby než původně avizované. Německé akcie po nedělní schůzce mezi Trumpem a von der Leyenovou v pondělí ráno vyskočily, s přibývající kritikou dohody ale znovu klesly.

Kritika z Německa i Francie

Německý kancléř Friedrich Merz nejprve dohodu uvítal, když se ukázalo, že automobily a jejich části, jež jsou stěžejním artiklem německého vývozu, budou v rámci nových pravidel podléhat jednotné 15procentní sazbě, namísto současných 27,5 procenta. Německo v roce 2024 vyvezlo do USA nové automobily a automobilové díly v hodnotě 34,9 miliardy dolarů. Později však byl Merz skeptičtější. Na vývozy německé oceli, dalšího významného exportního zboží, do USA už nyní negativně doléhá Trumpem zavedené 50procentní clo, které se s novou dohodou pravděpodobně nezmění.

„Německou ekonomiku tato cla významně poškodí,“ řekl Merz podle Bloombergu v pondělí. „Jsem si jist, že (škoda) se neomezí jen na německou ekonomiku. Důsledky této obchodní politiky uvidíme i v Americe.“ Podrobnosti ohledně přirážek na vývozy kovů jsou prozatím nejasné a podle Bloombergu kolem jejich dojednání mohou nastat neshody. EU chce zavést kvótu na objemy vývozů, na něž by spadala nižší sazba a vyšší by se týkala jen vývozů nad rámec kvóty.

Za „temný den“ pro evropské národy označil pondělní dohodu francouzský premiér François Bayrou. Někteří francouzští vládní politici zašli ještě dál, například ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad vyzval k aktivaci zvláštního nástroje proti obchodnímu nátlaku (ACI) a jeho zacílení na americké technologické giganty. „Jsme dovozci amerických digitálních služeb, které nadále těží z daňových úlev v Evropě. Aktivace Evropského nástroje proti nátlaku musí tento problém řešit zdaněním digitálních služeb nebo jejich vyloučením z veřejných zakázek,“ uvedl ministr na síti X.

Enormní nákupy amerických energetických komodit

Slib EU nakoupit od Spojených států ropu, zkapalněný plyn a jaderné palivo v hodnotě 250 miliard dolarů každý z následujících tří let se podle analytiků z odvětví jeví jako nerealistický. Podle deníku The Wall Street Journal by EU ke splnění závazku musela nakoupit více než dvojnásobné množství americké energie než v loňském roce – zatímco USA by musely výrazně zvýšit svůj vývoz energie. Vývozy energií z USA do Evropy dosáhly loni jen asi 80 miliard dolarů, přičemž celkový export energií ze Spojených států byl 330 miliard dolarů.

Podle analytiků by nákupy v dohodnutém rozsahu vyžadovaly zásadní přeskupení energetických toků a není jasné, zda by americké společnosti vůbec mohly tolik vyvézt. Většinu dovozců do EU navíc tvoří soukromé společnosti, jež by musely dát přednost politickým dohodám před tržními trendy. „Je to pěkné číslo, ale prostě není realistické,“ citoval The Wall Street Journal vedoucího komoditní strategie v ING Bank Warrena Pattersona.

Slib investovat do USA 600 miliard je také problém. Podle nejmenovaného úředníka citovaného Bloombergem jde jen o souhrn slibů firem, a nikoli závazný cíl. K tomu se Evropská komise podle něj nemůže zavázat.

Nejasnosti ohledně schválení

Evropa a USA by podle výše zmíněného zdroje Bloombergu měly vydat právně nezávazné společné stanovisko do 1. srpna, které by mělo obsahovat více podrobností. Jakmile bude stanovisko hotové, Amerika začne snižovat cla v konkrétních odvětvích, především na auta a jejich součástky, uvedl tento zdroj.

Obě strany pak budou pracovat na právně závazném dokumentu. Obsah a právní status dokumentu však zůstávají neujasněné. Schválení podle zdroje agentury bude vyžadovat podporu kvalifikované většiny evropských zemí a možná i Evropského parlamentu. Dosažení dohody na znění textu může trvat „dlouho“ s tím, že mnoho obchodních dohod se vyjednává roky. EU začne zavádět dohodnuté kroky, včetně snížení cel na americké dovozy, až poté, co bude tento právně závazný text schválen.

Von der Leyenová také uvedla, že se strany dohodly bilaterálně snížit clo na nulu na některé vybrané strategické výrobky, jako jsou letadla a jejich části, určité generické léky, vybavení pro polovodiče a některé zemědělské produkty. Američané se k těmto informacím oficiálně nevyjádřili.

Evropští velvyslanci se v úterý sejdou, aby dohodu prodiskutovali. Řeší se rovněž, jestli by některé zboží jako víno či alkohol mělo mít výjimku z 15procentní sazby.

Obchodní příměří s Čínou se zřejmě prodlužuje

Souběžně v úterý druhým dnem pokračuje třetí kolo složitých obchodních jednání mezi USA a Čínou. Americký ministr obchodu Howard Lutnick potvrdil informaci některých médií, že „pravděpodobným výsledkem“ schůzky vládních vyjednavačů ve Stockholmu může být prodloužení lhůty obchodního příměří končícího 12. srpna o dalších 90 dnů. „Nechme to ale na prezidentu Trumpovi, aby rozhodl,“ řekl Lutnick pro stanici Fox News.

Prodloužení příměří by usnadnilo naplánování schůzky mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na konci října nebo začátkem listopadu, uvedla agentura Reuters. Americký prezident o setkání s čínským protějškem dlouho usiluje, a podle zdrojů deníku Financial Times kvůli tomu dokonce nechal uvolnit kontroly vývozu moderních amerických čipů do Číny.

Zástupci obou zemí v květnu odvrátili hrozbu absurdně vysokých cel, následně však zabředli do sporu o vývoz citlivých položek – na straně USA počítačových technologií a u Číny vzácných zemin coby klíčových surovin pro řadu výrobních odvětví. V červnu nakonec vládní delegace v Londýně konflikt urovnaly a obchod s vysoce žádanými produkty uvolnily.  

Nyní mají Washington a Peking na stole další těžká témata – obchod s drogou fentanyl, kvůli níž Trump uvalil na Čínu, Mexiko a Kanadu zvláštní cla, nebo účinek chystaných sekundárních sankcí USA proti Rusku, jež by dopadly i na některé čínské obchodníky s ruskými energiemi či banky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer nicméně uvedl pro stanici CNBC, že na dnešních jednáních s Číňany neočekává „žádný obrovský průlom“.