Členské země Evropské unie se dohodly na dílčích změnách v politice ochrany klimatu, především na mírném změkčení cíle na snížení emisí CO2 a oddálení startu nového systému uhlíkových povolenek, známého jako ETS 2. Je to výsledek odporu průmyslu a některých vlád, včetně české, a rostoucích obav, že ambiciózní Green Deal poškodí firmy a zvýší lidem životní náklady. 

Ministři evropských zemí pro klima a životní prostředí po více než 18 hodinách jednání přistoupili na několik kompromisních řešení, která de facto mírně změkčují cíl na snížení emisí do roku 2040. Jedním z kompromisů je též odložení startu ETS 2 o rok. Nový systém, který má zavést povolenky i pro vytápění v domácnostech a automobilovou dopravu, by nyní měl začít platit až v roce 2028. Uvádí to agentura Reuters s odvoláním na připravované komuniké a potvrzuje to také post českého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na síti X. 

Podle Reuters plán získal dostatečnou podporu, tedy souhlas nejméně 15 členských států. Několik zemí včetně Polska, České republiky a Maďarska už oznámilo, že pro dohodu nebude hlasovat. To potvrdil i Hladík: „Česká republika v souladu s dlouhodobou pozicí dohodu nepodpořila, a tedy hlasovala proti,“ napsal. Dodal, že dohoda by měla být formálně potvrzena během středečního rána. 

Změkčení cíle je také výsledkem odporu průmyslu a části veřejnosti vůči ambiciózní evropské klimatické agendě. Kritici tvrdí, že Evropa nemůže bojovat se změnami klimatu sama a zelená opatření už nyní zvyšují byrokracii, zdražují elektřinu a škodí konkurenceschopnosti evropských firem oproti jiným částem světa, kde jsou environmentální pravidla méně přísná. Evropa podle těchto kritiků navíc musí nyní upřednostnit obranu. Je nutné také podpořit průmysl v době, kdy se starý kontinent vyrovnává s levnými čínskými dovozy a americkými cly.

Ministr Hladík na síti X napsal, že využití kreditů z mezinárodních projektů představuje rovněž „výhodu pro české firmy investující do čistých projektů v zahraničí“. Díky revizi pravidel pro emise CO2 bude také zachována technologická neutralita, což vytvoří šanci pro uplatnění nejen elektromobilů, ale i alternativních paliv. Podle ministra je to „další krok k přehodnocení zákazu spalovacích motorů po roce 2035“. V energetice se změnami prosadila i možnost lokální výroby a další zvýhodnění jaderné energie, napsal.

Zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 v původní podobě zase znepokojovalo politiky, protože by to opět zvýšilo ceny, zrychlilo inflaci a zasáhlo nejzranitelnější část obyvatel.  Podle ekonomů však posun o rok nebude mít příliš velký dopad na peněženky domácností.

Dohoda na poslední chvíli

Podle návrhu dohody sice stále platí unijní cíl snížit emise CO2 do roku 2040 o 90 procent oproti úrovni z roku 1990, ale nově budou mít unijní země větší flexibilitu, jak tohoto cíle dosáhnout: budou totiž moci získávat uhlíkové kredity díky zeleným projektům v zahraničí a tím pokrýt až pět procentních bodů z platného 90procentního cíle pro Evropu. Průmyslová odvětví by tak de facto platila zahraničním zemím za snižování emisí jménem Evropy.

Podle Reuters v návrhu také stojí, že EU v budoucnu zváží ještě možnost, že by členské země mohly nakupovat i mezinárodní uhlíkové kredity a tím si splnit i dalších pět procentních bodů cíle do roku 2040. To by potenciálně změkčilo plnění domácího cíle ještě víc. Někteří experti v oblasti klimatu ale varují, že nákup zahraničních povolenek by odváděl potřebné investice od evropských projektů jinam.

EU se potřebovala dohodnout na novém klimatickém cíli co nejdříve, aby předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nejela s prázdnou na čtvrteční klimatický summit OSN COP30 v Brazílii.

„V sázce je hodně. Riskujeme naše mezinárodní vůdčí postavení, které je v této mimořádně složité situaci zásadní,“ citovala agentura Reuters španělskou ministryni životního prostředí Saru Aagesenovou před finálním jednacím maratonem. 

Aby bylo možné dosáhnout dohody a přesvědčit pro ni i skeptické země, muselo se tedy sáhnout ke kompromisům. 

Podle zdrojů z řad diplomatů, se kterými hovořila agentura Reuters, požadovaly země jako Francie či Portugalsko pětiprocentní flexibilitu při plnění cíle pro rok 2040, zatímco například Polsko a Itálie požadovaly až desetiprocentní. Španělsko a Nizozemsko patřily mezi země, které s dalším změkčováním cíle nesouhlasily. Argumentovaly, že v době extrémních výkyvů počasí jsou větší ambice v zelené politice potřeba a také že je třeba ve výrobě zelených technologií dohnat Čínu. Evropská komise původně navrhovala flexibilitu ve snížení cíle pomocí uhlíkových kreditů jen v rozsahu tří procentních bodů.