Evropská unie je ochotná kývnout na novou obchodní dohodu se Spojenými státy, jež zahrnuje plošné dovozní clo ve výši deset procent. Na oplátku požaduje, aby se USA zavázaly k nižším celním sazbám v odvětvích, která jsou pro Evropu důležitá.

Evropská unie se snaží vyjít vstříc nové obchodní strategii Spojených států, aby se vyhnula odvetě Donalda Trumpa a 50procentnímu clu, jež by mohlo začít platit už za týden. Americký prezident v posledních dnech demonstruje své odhodlání vynucovat si obchodní ústupky pod nátlakem, když ukončením jednání donutil Kanadu vzdát se plánované digitální daně a pohrozil vyššími cly Japonsku.

Podle informací agentury Bloomberg je EU ochotná smířit se s trvalým desetiprocentním clem na velkou část svého vývozu do USA, které platí už téměř tři měsíce. Chce ale vyjednat nižší sazby pro produkty některých důležitých odvětví, jako jsou léky, alkohol, polovodiče nebo komerční letadla. Pokud by se vyjednavači Evropské komise s Američany nedohodli do 9. července, USA hrozí uvalením cla ve výši 50 procent na většinu dovozu z EU. Unie se navíc snaží přimět Spojené státy ke kvótám a výjimkám, jež by snížily 25procentní clo na dovážené automobily a autodíly a sazbu 50 procent na ocel a hliník, uvedla agentura s odvoláním na dobře informované zdroje.

Obchodní válka, kterou rozpoutal americký prezident po lednovém nástupu do Bílého domu, může způsobit zásadní změny v globálních dodavatelských řetězcích, přivodit další vlnu růstu cen a poškodit světový hospodářský růst. To by zkomplikovalo už tak slabé ekonomické oživení v Evropě, jež se potýká s nízkou konkurenceschopností svých firem. Brzká dohoda o clech mezi EU a Spojenými státy by znamenala uklidnění pro trhy a snížení obav z eskalace obchodní války a jejích dopadů. 

V reakci na zprávu Bloombergu index S&P 500 v pondělí klesl o 12 bodů, následně se ale vrátil na rekordní úrovně. Na americkém akciovém trhu v posledních dnech roste optimismus, že největší ekonomika světa nakonec odolá nástrahám spojeným s Trumpovou celní politikou. Nejistota ohledně dopadů prezidentovy obchodní politiky se teď projevuje spíše oslabováním dolaru, který od začátku roku vůči koši měn ztratil téměř 11 procent. Jde o nejhorší výkonnost americké měny za první pololetí od roku 1973.

USA, jež se pod Trumpovým vedením snaží prostřednictvím cel snížit své obchodní deficity a vrátit výrobu na domácí půdu, již uzavřely dohody s Velkou Británií a Čínou a vedle EU se nyní soustředí na jednání se zhruba desítkou dalších důležitých obchodních partnerů.     

Poučení z posledních dnů

Pokud by Evropané v jednáních s USA zvolili ostřejší styl a nechtěli ustoupit, riskovali by tvrdou Trumpovu odpověď. Ukázalo se to během uplynulého víkendu, kdy si americký prezident vynutil na Kanadě zrušení zákona o digitálních službách tím, že s ní náhle ukončil rozhovory o obchodní dohodě. 

Další demonstraci síly Trump předvedl v pondělí, kdy pohrozil Japonsku vyššími cly kvůli jeho neochotě dovážet americkou rýži. „Jinými slovy, my jim prostě pošleme dopis a jsme rádi, že je budeme mít jako obchodního partnera po mnoho dalších let,“ napsal prezident na své sociální síti Truth Social. Japonský akciový index Nikkei 225 na to v pondělí reagoval poklesem o více než jedno procento.

Spojené státy jsou pro Evropskou unii nejdůležitějším exportním trhem. Podle dat EU a skupiny ING vyvezly unijní země do USA v roce 2024 automobily a autodíly v hodnotě 52,8 miliardy eur (1,3 bilionu korun) a ocel a hliník za 24 miliard eur. Z jednotlivých členských států jsou největšími vývozci do USA Německo, Itálie a Francie. EU podle Bloombergu odhaduje, že americká cla nyní pokrývají zboží v hodnotě 380 miliard eur, což je asi 70 procent jejího vývozu do USA.

V posledních dnech přibývaly signály, že do 9. července by obě strany mohly dosáhnout obecné dohody, která by umožnila pokračování jednání i po uplynutí lhůty podobně, jako tomu bylo v případě květnové dohody mezi Spojenými státy a Velkou Británií.

Čtyři scénáře

S americkými vyjednavači bude v úterý a ve středu jednat ve Washingtonu evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič. V pondělí řekl, že udělá „maximum“ pro dotažení dohody, i když jsou jednání někdy „ostrá“. Podle serveru Euractiv Šefčovič sdělil velvyslancům zemí EU, že dohoda s USA bude zřejmě kratší a obecnější než tradiční dohoda o volném obchodu. Měla by však obsahovat závazky k odstranění konkrétních cel na vývoz z EU, řekli serveru nejmenovaní diplomaté.

Kromě cel se EU snaží v jednáních se Spojenými státy řešit také další obchodní bariéry. Navrhla prozkoumat strategické nákupy v několika oblastech, jako je zkapalněný zemní plyn a technologie umělé inteligence. EU může teoreticky ustoupit rovněž ve dvou předpisech, které vadí hlavně velkým americkým technologickým firmám kvůli přísné regulaci hospodářské soutěže a bezpečnostním pravidlům na internetu – nařízením o digitálních trzích a o digitálních službách. Mluvčí Evropské komise však podle agentury Reuters v pondělí uvedl, že tato legislativa se nezmění a při jednáních s USA není na stole.  

Podle zdrojů Bloombergu úředníci Evropské komise stanovili čtyři možné scénáře, jak mohou jednání do 9. července dopadnout – od dohody s přijatelnou úrovní asymetrie pro EU až po Trumpovo odstoupení od rozhovorů a zvýšení amerických cel.

Nejhorší scénář by nejspíš přiměl EU k nasazení připravených protiopatření. Unie už dříve schválila cla na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur v reakci na cla na dovoz kovů do USA. Zahrnují citlivé položky jako sójové boby, další zemědělské produkty, drůbež nebo motocykly. Tato cla může EU zavést velmi rychle. Unie také připravila dodatečný seznam cel na americké produkty v hodnotě 95 miliard eur poté, co Trump oznámil reciproční cla a tarify na automobily. Tento balík se zaměřuje na průmyslové zboží včetně letadel Boeingu a na auta či bourbon.

Obrat k Pacifiku 

Současně se Brusel snaží prohlubovat obchodní spolupráci s jinými státy na druhé straně zeměkoule a vybalancovat případný konflikt s USA. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden na summitu lídrů unijních zemí navrhla, aby se EU propojila se státy, jež uzavřely Komplexní a progresivní dohodu pro transpacifické partnerství (CPTPP). Dohoda zahrnuje silné ekonomiky, jako je Japonsko, Kanada, Mexiko či Austrálie.

Podle serveru Politico tvoří 39 zemí EU a CPTPP 30 procent světového obchodu a vytvoření „koalice ochotných“ by podle zastánců mohlo znamenat první krok k přenastavení mezinárodního obchodního řádu a odklonu od paralyzované Světové obchodní organizace (WTO). „Toto je projekt, na němž bychom se podle mého názoru měli skutečně podílet, protože CPTPP a Evropská unie jsou mocné,“ řekla po čtvrtečním summitu von der Leyenová.

Naopak k podpoře WTO a její reformě vyzval v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron, který na konferenci ve Španělsku kritizoval mocenské zneužívání cel. „Do mezinárodního obchodu musíme vrátit svobodu a spravedlnost, a to mnohem více než bariéry a cla, jež vymýšlejí ti nejsilnější a které jsou často používány jako nástroj vydírání, a nikoli jako nástroj obnovy rovnováhy,“ citovala Macrona agentura Reuters.