Od neděle byl svět sevřený úzkostí, zda překvapivé americké útoky na íránská jaderná zařízení vyvolají eskalaci a rozpoutají širší konflikt v regionu. Reakcí Íránu byl nakonec spíše symbolický útok na americkou vojenskou základnu v Kataru, který nezpůsobil ztráty na životech ani větší škody. Ještě větší překvapení přišlo v úterý ráno, když americký prezident Donald Trump oznámil dosažení příměří mezi Izraelem a Íránem. To potvrdil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

„Příměří je nyní v platnosti. Prosím, neporušujte ho,“ vyzval Donald Trump Írán a Izrael kolem sedmé hodiny ranní na své síti Truth Social. Dosažení dohody o klidu zbraní vyhlásil už o půlnoci z pondělí na úterý. Příměří mělo být postupně dosaženo do 24 hodin. „Je to válka, která mohla trvat roky a zničit celý Blízký východ, ale netrvala a nikdy nebude!“ napsal o konfliktu, jejž pojmenoval „dvanáctidenní válkou“.

Trumpovo oznámení přišlo krátce před tím, než další série raketových úderů na Izrael zabila čtyři lidi a židovský stát je opětoval. Izraelský premiér Netanjahu i přesto potvrdil, že jeho země na návrh příměří přistupuje, protože po 12 dnech bojů dosáhla svých cílů: zničit Íránu infrastrukturu pro vývoj jaderné zbraně a zasáhnout jeho balistický program. Írán zatím oficiálně nepotvrdil, že se ke klidu zbraní připojuje. To, jak je situace křehká, však dokazuje informace, že již v úterý dopoledne Izrael obvinil islámskou republiku z porušení klidu zbraní a oznámil, že vůči ní podnikne odvetné útoky.

Svět byl dva dny v obavách, zda připojení Ameriky k izraelským útokům na Írán vyvolá eskalaci konfliktu s potenciálem dál prohloubit už tak vysoké geopolitické napětí a zasadit ránu světové ekonomice omezením dodávek ropy. Slabá reakce Íránu, který USA ještě v neděli vyhrožoval „překvapením, jež si svět bude pamatovat po staletí“, vyvolala naději, že oslabený Írán nemá v úmyslu napětí s Washingtonem eskalovat ani zatáhnout další země do širší války v regionu bohatém na ropu a zemní plyn.

Reakce Teheránu v podobě odpálení raket na základnu Al-Udajd v Kataru, kde sídlí blízkovýchodní velitelství americké armády, byla znamením, že Íránu, který se ocitl prakticky bez spojenců, nezbývá než ustoupit. O plánovaném útoku navíc Írán Spojené státy předem informoval, za což mu Trump veřejně poděkoval a ocenil, že nedošlo ke ztrátám na životech. USA mají v Kataru přibližně devět tisíc vojáků z celkem 50 tisíc umístěných na Blízkém východě.

Katar uvedl, že íránská raketová salva byla zachycena a základna byla předem evakuována. Írán obratem označil Katar za „přátelskou a bratrskou zemi“. Ve snaze zachovat si tvář před vlastním obyvatelstvem však útok na katarskou základnu interpretoval jako opatření, jež vnutilo Izraeli příměří, informovala agentura Bloomberg.

Cesta k příměří

Pokud se podaří příměří prosadit, šlo by o dosud největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa, který zatím neuspěl se svou snahou o zprostředkování klidu zbraní ve válce na Ukrajině ani v Pásmu Gazy. V případě Íránu se však zdá, že mu riskantní sázka na vojenský úder, jenž vyvolal rozporuplné reakce ve světě i mezi jeho vlastními příznivci, vyšla.

V příspěvku o dvě hodiny dříve popsal, jak došlo k dohodě o zastavení útoků: „Izrael a Írán ke mně přišly téměř současně a řekly: ,Mír!‘ Věděl jsem, že ten čas je teď. Svět a Blízký východ jsou skuteční vítězové! Oba národy zažijí ve své budoucnosti obrovskou lásku, mír a prosperitu.“

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu, citovaného agenturou Bloomberg, vyjednal Trump příměří v pondělí přímo s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. S Íránem o tomtéž vedli jednání viceprezident J. D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff.

V přesvědčení Íránu, aby souhlasil s příměřím, sehrál svou roli katarský emír Tamim bin Hamad Sání, kterého o to požádal Trump s odkazem na připravenost Izraele k zastavení bojů. Izrael souhlasil s příměřím, pokud Írán nezahájí další útoky, a íránská vláda podle úředníka signalizovala, že bude tyto podmínky dodržovat.

Obavy, že by Teherán mohl reagovat uzavřením Hormuzského průlivu, nejdůležitější ropné tepny světa, se zatím nepotvrdily. Trumpova nabídka příměří tak Íránu otevřela přijatelnou cestu, jak z pro něj téměř bezvýchodné situace vycouvat. Zatím však nejsou známé podmínky příměří ani to, zda vojenský úder v kombinaci s hrozbami dalších amerických útoků donutí Írán vrátit se zpět k diplomatickým jednáním o jeho jaderném programu, jehož se dosud odmítal vzdát.

Otázky zůstávají

Zásadní otázka je, zda byla íránská zařízení na obohacování uranu a vývoj vlastní jaderné zbraně zničena natolik, aby zemi s nevypočitatelným klerikálním režimem alespoň na nejbližší roky v dosažení tohoto záměru zabránila. Zatímco Trump a jeho administrativa prohlašují, že překvapivý americký nedělní úder bombardérem B-2 a unikátními pumami určenými pro zásah hluboko pod zemí zcela zničil tři jaderná zařízení ve Fordu, Natanzu a Isfahánu, míra jejich poškození se stále posuzuje. Nejistota přetrvává také ohledně toho, zda bombardování přestály íránské zásoby obohaceného uranu, a pokud ano, kde se nacházejí. Ty mohly být podle íránských úřadů už začátkem června převezeny ze zařízení, které se o víkendu ocitlo pod palbou, na neznámé místo.

Američtí představitelé přesto tvrdí, že cíl mise byl splněn. „Víme, že nemohou vyrobit jadernou zbraň,“ řekl v rozhovoru pro Fox News viceprezident J. D. Vance s tím, že stávající íránské zásoby vysoce obohaceného uranu byly americkým útokem „pohřbeny“. „Pokud bude Írán v budoucnu zoufale toužit po vybudování jaderné zbraně, bude se muset vypořádat s velmi, velmi silnou americkou armádou,“ pohrozil Vance. 

Pokud se Trumpovi podaří uklidnit izraelsko-íránský konflikt, mohl by odvrátit kritiku protiintervenčního křídla svého hnutí MAGA, že bombové útoky na Írán jsou v rozporu s jeho vlastními volebními sliby.