Zakázka na stavbu nových jaderných bloků se dlouhé měsíce vlekla velmi pomalým tempem. Včera naopak nabrala v divokém sledu událostí mimořádně rychlý kurz. A protože vývoj v Soulu a Praze jde politicky opačným směrem, v této chvíli vůbec není jisté, jak to nakonec dopadne. Jestli korejská státní firma KHNP bude mít ještě skutečně zájem po politickém obratu v zemi nové české bloky v Dukovanech za 407 miliard korun stavět. 

Pro porozumění tomu, co se může dít ve dnech a měsících příštích, je zásadní dobře vyhodnotit všechny včerejší události. Právní i politické. Nejdřív se ráno v 6.21 korejského času ujal moci tamní nový levicový prezident I Če-mjong. Jedním z hlavních pilířů jeho programu je výrazně chladnější vztah k rozvoji jaderné energetiky, než měl jeho konzervativní předchůdce Jun Sok-jol, který jezdil do Prahy nabídku korejské KHNP s českými politiky vyjednávat. I Če-mjong není protijaderný. Atomovou energii chce ale rozvíjet velmi omezeně. Zásadně je především proti zahraniční expanzi korejských jaderných firem. Tedy přímo proti projektům na nové bloky, jaký včera definitivně schválila vláda Petra Fialy. Nové velké reaktory však nechce stavět ani doma v Koreji. Pouze malé modulární.

Rychlý soud

V 10.50 přichází tisková správa Nejvyššího správního soudu, oznamující, že jeho senát v čele s Ondřejem Mrákotou zrušil předběžné opatření Krajského soudu v Brně, zakazující smlouvu s KHNP podepsat. Soudci Nejvyššího správního soudu došli při vážení zájmů k opačnému závěru než ti z krajského soudu. Veřejný zájem státu začít co nejrychleji stavět je podle nich vyšší než zájem poražené francouzské Électricité de France (EdF), aby se nejdřív prozkoumalo, jestli v tendru nebyla poškozena. Soudci z Nejvyššího správního soudu konstatovali, že nevidí velkou šanci, že by EdF byla schopna spor vyhrát. Proto otevřeli cestu k podpisu. Stojí za vysoké ocenění, jak rychle dokázal Nejvyšší správní soud složitý případ rozhodnout a ukončit tím právní nejistotu aspoň na domácí půdě. 

Vláda tentokrát nezaváhala. Okamžitě po zveřejnění rozsudku začala organizovat podpis. A odpoledne se smlouva mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II, jíž nové bloky patří, a KHNP podepsala. Elektronicky, na dálku. Na to, že jde o největší zakázku v historii České republiky a pro KHNP vůbec první nové bloky v Evropě, bylo z korejské strany referování o zásadním posunu velmi zdrženlivé. Média v čele s agenturami přinesla zprávy pouze s citacemi českého premiéra a ministrů. Stejně referovala i korejská média. KHNP, která na původně plánovaný, soudem zmařený podpis 7. května posílala do Prahy letadla plná novinářů, se držela zpátky. Na to, že právě podepsala průlomovou smlouvu, nevydala žádné výrazné prohlášení. Zprávu přinesla až později korejská agentura Jonhap.

Zdrženliví Korejci

Velká zdrženlivost KHNP zjevně vychází ze změny politického kurzu v Soulu. KHNP je dominantně státem vlastněnou firmou, politika tak zcela určuje její kurz. V Koreji se tradičně do čela tak velkých firem jmenují lidé zcela konformní s novým politickým směřováním země. Šéfové KHNP, kteří včera podepisovali, si tak nemusejí být jisti, zda ve svých křeslech s nástupem nového prezidenta budou sedět ještě v příštích měsících.

Nejistotu, zda nová politická garnitura v Koreji podporuje projekt KHNP v Česku, zmiňuje i web listu The Korea Times. 

V této chvíli je však podle všech dostupných informací smlouva platně podepsána a přípravy stavby můžou začít. Cesta ale ještě není úplně volná. Zatímco rozhodnutí Krajského soudu v Brně už nemůže pokračování zakázky fakticky nijak ovlivnit, zásah Evropské komise, jež prošetřuje nedovolenou státní podporu KHNP, do ní může vstoupit zcela zásadně. 

Pokud by Brusel tuto podporu objevil a uznal, že je v rozporu s pravidly vnitřního trhu Evropské unie, musely by se podmínky českých jaderných bloků vyjednat znovu. A prokázat, že jsou bez nedovolených státních subvencí. 

Součinnost Bruselu bude v dalších jednáních zásadní. Vláda v této chvíli nemá vyjednanou notifikaci, tedy povolení veřejné podpory, ani na jeden z nových bloků. Původní notifikace neplatí, protože se změnily majetkové poměry investora elektrárny, firmy Dukovany II. V ní má 80 procent stát a zbývajících 20 polostátní ČEZ. 

BIS a bruselská džungle

Fialův kabinet se zjevně obává, že Francie, jejíž státní EdF byla v tendru poražena, využije svého obrovského vlivu v Bruselu, aby zakázku na nové korejské bloky obstruovala a zastavila. Do týdeníku Respekt tak někdo z vládních nebo bezpečnostních kruhů vypustil zprávu, že Bezpečnostní informační služba (BIS) dodala kabinetu hned tři zprávy, jak obrovský lobbistický tlak francouzská strana na všech úrovních vyvíjí. 

Další vývoj přípravy nových jaderných bloků, nad nímž má nyní moc především Brusel, tak vůbec nebude hladký. Francie je klíčovým partnerem v evropské jaderné koalici, bez spolupráce s ní se nám velmi těžko podaří projít džunglí evropské regulace. Zvlášť když na klíčovém postu v Bruselu sedí španělská antijaderná eurokomisařka Teresa Riberová. 

Vláda si ale do volební kampaně může vedle penzijní reformy odškrtnout další významný posun pro budoucnost země. Je prvním kabinetem po roce 1989, který smlouvu na nové jaderné bloky dotáhl k podpisu.