Další zvrat v amerických clech: Trump zvažuje dočasnou úlevu pro automobilky
Prezident Donald Trump zvažuje zavedení dočasných výjimek z cel, jež teprve nedávno uvalil na dovozy automobilů a automobilových dílů. Vysvětluje to tím, že chce poskytnout firmám více času vybudovat výrobní kapacity ve Spojených státech a přizpůsobit své dodavatelské řetězce. Další náhlá otočka v celní politice naznačuje, že americká administrativa brzdí, protože se obává příliš tvrdých dopadů protekcionistických kroků na samotná odvětví, americké spotřebitele i finanční trhy.
Oznámení o možných úlevách rozšiřuje řadu náhlých výjimek a nečekaných zvratů, kdy Trump nejdříve cla oznámí, či dokonce uvalí, a záhy je pozdrží.
Americké ministerstvo obchodu také nařídilo rozjet prověrky zahraničního obchodu v odvětví čipů a léků jako krok předcházející zavedení sektorových cel. Čipy a elektronická zařízení z Číny Trump minulý týden vyjmul z plošného cla na čínské dovozy s tím, že na tato odvětví se budou vztahovat zvláštní sazby.
Trump na začátku dubna uvalil 25procentní clo na automobily a další sazby na autosoučástky, které měly vstoupit v platnost 3. května. Nyní se však nechal slyšet, že zvažuje změny.
„Dívám se na něco, co by mohlo pomoci automobilkám,“ řekl podle agentur AP a Bloomberg Trump v pondělí v Oválné pracovně s odkazem na zmíněná odvětvová cla. Automobilky využívají „díly vyrobené v Kanadě, Mexiku a na dalších místech a potřebují trochu času, protože je nakonec budou vyrábět tady.“
Trump podle agentur na přímý dotaz nechtěl upřesnit, jak dlouho by potenciální odklad či případné nižší úrovně celních sazeb trvaly.
Zpráva o zvažované úlevě by mohla povzbudit nejen výrobce aut, ale i americké a kanadské spotřebitele, kteří před zavedením cel v panice nakupovali automobily dříve, než se nové sazby propíšou do cen. Trump však tímto komentářem vnáší další, ještě větší chaos do své obchodní politiky.
Podle průzkumu Anderson Economic Group by cla zvýšila cenu dovážených luxusních aut o 20 tisíc dolarů, zatímco menší levná auta by mohla zdražit až o 4500 dolarů.
Akcie General Motor, Ford Motors a Stellantis po zprávě posílily a pondělní obchodování na americkém trhu Nasdaq uzavřely zhruba o 3 až 5 procent silnější. Data z transakcí před otevřením trhu pak ukazovala mírnou korekci.
Dodavatelské řetězce amerických automobilek jsou rozloženy mezi Spojené státy, Kanadu a Mexiko. Trump tvrdí, že díky clům se drtivá většina výroby přesune do Spojených států, navzdory makroekonomickým a dalším datům včetně mzdových a jiných provozních nákladů, které tuto teorii nepodporují.
Oznámení o možných úlevách podle Bloombergu předcházely týdny intenzivního lobbování zástupců automobilek v Bílém domě, kteří Trumpa varovali, že zavedení cel bez přechodného období povede k propadům zisků a masivnímu propouštění. To by šlo v příkrém rozporu s Trumpovým narativem o tom, jak z Ameriky opět udělá výrobní velmoc.
Prověrky dovozů léků a čipů
Ministerstvo obchodu se podle Bloombergu připravuje na zavedení cel na dovozy polovodičů a léků. Jako první krok iniciovalo prověrky obchodu v těchto odvětvích. Tyto kroky v pondělí oznámilo ve Věstníku federální vlády („Federal Register“).
Prověrky jsou rutinní součástí procesu před uvalením cel a jsou v souladu s ustanovením zákona o rozvoji obchodu („Trade Expansion Act“). Úřady je provedly či provádí také v oblasti dovozů mědi, dřeva, oceli či hliníku.
Ministerstvo začalo prošetřovat dopad dovozů polovodičů a součástek k jejich výrobě na americkou národní bezpečnost. Se zřetelem na národní bezpečnost pak má prošetřovat i dovozy léků a jejich jednotlivých složek a přísad.
První šetření v těchto odvětvích začala již 1. dubna a podle amerických zákonů mohou trvat až devět měsíců. Trump i zástupci jeho administrativy však podle agentury signalizovali, že by mohly být uzavřeny „mnohem rychleji“.
Trump dlouhodobě kritizuje zahraniční výrobu léků i čipů jako riziko pro národní bezpečnost. Podobně jako u aut se ochranářskými kroky snaží oživit také výrobu léků ve Spojených státech. Tarify však mohou ochromit dosavadní dodavatelské řetězce a zvýšit spotřebitelské ceny.
Oznámení o prověrkách obchodu s polovodiči, který podle agentury Bloomberg dosahuje hodnoty 600 miliard dolarů, přichází jen několik dní poté, co jejich dovozy z Číny spolu s dovozy mobilních telefonů, počítačů a další elektroniky dočasně osvobodila Trumpova administrativa ze 145procentní plošné sazby na čínské dovozy.
Čína: Už žádné Boeingy
Obchodní válka mezi USA a Čínou se už přenáší i do velkých zakázek. Bloomberg v úterý přinesl zprávu, že Čína nařídila svým leteckým společnostem, aby nepřijímaly žádné další dodávky letadel od amerického Boeingu. Peking údajně také nařídil tamním dopravcům, aby zastavili nákupy vybavení a dílů od amerických dodavatelů. Vláda zvažuje, jak leteckým společnostem za těchto podmínek pomoci.
Nepředvídatelnost Trumpových kroků podrývá důvěru investorů a snižuje hodnoty drtivé většiny aktiv na finančních trzích. Nečekané manévry s celními sazbami uvrhly investory do nejistoty a způsobily silné výprodeje akcií a prudký růst výnosů amerického dluhu po celé křivce. Trh s americkými vládními dluhopisy dosahuje hodnoty 29 bilionů dolarů a tvoří základ světového finančního systému.
Výnos třicetiletého státního dluhopisu vystoupal minulý týden ve středu nad 5 procent, když během tří dnů vzrostl o 0,65 procentního bodu. Šlo o největší třídenní růst od ledna 1982.
Trump tak paradoxně, navzdory svému proklamovanému úsilí podniknout kroky ke snížení nákladů na obsluhu státního dluhu, dělá kroky, které vedou k opaku.
Dění na dluhopisech je OK
Ministr financí Scott Bessent však v rozhovoru pro televizi Bloomberg propady na dluhopisovém trhu bagatelizoval s tím, že na nedávných aukcích deseti- a třicetiletých vládních papírů pozoroval „zvýšený zahraniční zájem“. Odmítl spekulace, že by se amerického dluhu zbavovaly státy, které jej drží ve svých rezervách.
Řekl, že nevidí důvod pro jakékoliv intervence ze strany americké centrální banky Fed. Pokud by však bylo nutné k nim přistoupit, po ruce je „velká sada nástrojů“, včetně zpětného odkupu starších cenných papírů.
Americké dluhopisy v důsledku chaotických kroků Trumpovy administrativy v oblasti cel minulý týden zaznamenaly nejprudší týdenní propad od roku 2001. Spolu s dluhem padal i kurz amerického dolaru a americké akciové trhy. To vedlo ke spekulacím, že investoři, kteří dlouhodobě vnímali americká aktiva jako bezpečný přístav a defenzivní investice v časech turbulencí, v ně teď ztrácejí důvěru.