Americký prezident Donald Trump ve středu vyzval členku Bankovní rady Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cookovou, aby rezignovala. Jako důvod využil obvinění, že uvedla nepravdivé informace, když v minulosti žádala o hypotéku. Cooková rezignovat odmítla. Útok na členku měnověpolitického výboru, která stejně jako šéf Fedu Jerome Powell nechce pospíchat se snižováním úrokových sazeb, se jeví jako další z manévrů současné administrativy k ovlivňování americké centrální banky.
Trumpův spojenec a šéf federální agentury dohlížející na hypoteční banky (FHFA) Bill Pulte předtím obvinil Cookovou z nekalého jednání, když si v minulosti sjednávala hypotéku. Podle informací deníku The Wall Street Journal (WSJ) americký prezident zvažuje, že Cookovou odvolá, pokud sama nerezignuje.
Americká centrální banka pod vedením Jeroma Powella, kterého do funkce jmenoval sám Trump, je trvalým terčem prezidentových opakovaných útoků a ponižující kritiky. Trump se tak snaží na Powella tlačit, aby snížil sazby a zlevnil tím náklady na obsluhu rostoucího vládního dluhu. Nižší cena peněz by také podpořila hospodářský růst. Fed ale se snížením váhá, protože se obává, že agresivní obchodní politika současné administrativy může vést k dlouhodobějšímu zvýšení cen. To Trump a jeho spojenci odmítají s tím, že nově zaváděná dovozní cla ovlivní inflaci jen jednorázově.
Cooková podle obvinění, jehož podrobnosti citovala agentura Bloomberg, „zfalšovala bankovní dokumenty a záznamy o nemovitosti, aby dosáhla na výhodnější podmínky hypotéky“. O dva hypoteční úvěry žádala ještě před svým nástupem do Fedu. Rezignace či odvolání Cookové by utvořilo místo v sedmičlenné Bankovní radě, na které by Trump mohl dosadit dalšího svého spojence, jenž by hlasoval pro nižší výpůjční náklady. Tento měsíc už Trump dosadil do rady svého ekonomického poradce Stephena Mirana po nečekaném odchodu Adriany Kuglerové, kterou jmenoval ještě Joe Biden.
Šéfa Fedu Powella nedávno Bílý dům rovněž obvinil, že pod jeho vedením došlo k předražené a opulentní rekonstrukci sídla centrální banky. Obvinění se jeví jako součást snahy odstranit Powella z funkce ještě před tím, než v květnu vyprší jeho mandát. Odvolání šéfa Fedu není jednoduché a je pro něj potřeba prokázat vážné pochybení. Sám Trump se dokonce minulý měsíc osobně dostavil na prohlídku rekonstrukce, během níž předal Powellovi dokument, který měl dokazovat, že náklady vyšplhaly na úroveň přes tři miliardy dolarů z plánovaných 2,5 miliardy. Při pohledu na dokument Powell hbitě odhalil, že seznam nákladových položek omylem zahrnuje také rekonstrukci budovy, jež proběhla už před lety.
Jackson Hole
Investoři budou v pátek pozorně sledovat Powellovo vystoupení na důležitém výročním setkání centrálních bankéřů a ekonomů – na sympoziu v Jackson Hole v americkém státě Wyoming. Jsou hlavně zvědaví, zda předseda Fedu naznačí ochotu snížit sazby na zářijovém zasedání.
Zatímco loni touto dobou využil Powell konferenci k tomu, aby připravil půdu pro zahájení cyklu snižování sazeb, letos bude mít jeho osmý – a s největší pravděpodobností i poslední – úvodní projev v roli předsedy Fedu podstatně složitější vyznění.
Očekává se, že se bude věnovat napětí mezi dvěma cíli, které Fed má plnit – tedy mezi úkolem úrokovými sazbami tlumit inflaci, a zároveň nutností podporovat zaměstnanost. Rozhodování centrálních bankéřů kam se sazbami dál ale nyní komplikuje skutečnost, že inflační rizika přetrvávají kvůli clům, zatímco trh práce slábne, jak ukázala data za červenec. Otázkou také je, zda se Powell otevřeně vyjádří k silnému tlaku Trumpa a jeho administrativy na pokles úroků.
Pracovní trh vykazuje známky slábnutí, což je částečně přičítáno Trumpově tvrdé migrační politice, jež ze země vyhání důležitou část pracovní síly. Ceny se však drží nad dvouprocentním cílem a dopad Trumpových cel do inflace je obtížné předvídat. Cla ovlivní rovněž to, zda a jak moc budou firmy nabírat nové pracovníky. Na budoucí vývoj trhu práce bude mít vliv i vzestup umělé inteligence.
Protichůdné signály
O nastavení úrokových sazeb rozhoduje měnověpolitický výbor (FOMC) americké centrální banky složený se sedmi členů Bankovní rady, včetně Lisy Cookové, a pěti rotujících prezidentů regionálních poboček Fedu.
Záznam z červencového jednání o nastavení sazeb, který banka zveřejnila včera, ukázal, že členové výboru vnímají protichůdné signály z ekonomiky. Podle nich existují rizika jak pro rychlejší růst cen, tak pro vyšší nezaměstnanost. Do popředí diskuse se dostala právě hlavně oblast trhu práce.
Banka na zasedání nechala sazby beze změny v rozmezí 4,25–4,50 procenta, i když dva ze sedmi členů rady hlasovali pro snížení. Většina členů výboru považovala rizika pro vyšší inflaci za významnější z obou rizik. Několik z nich vidělo rizika jako zhruba vyrovnaná a dva, pravděpodobně ti, kdo hlasovali pro snížení (Christopher Waller a Michelle Bowmanová), považovali za významnější oslabení zaměstnanosti.
Instrukce Scotta Bessenta
Kromě Trumpa se k nepokrytému tlaku na Fed přidal i jeho ministr financí Scott Bessent. Ten stojí v čele úsilí současné administrativy najít vhodného Powellova nástupce, jenž by dokázal manévrovat v komplikované makroekonomické situaci a za neustálé přítomnosti tlaku prezidenta.
Bessent, který má mít jakožto bývalý finančník dobré povědomí o potřebě nezávislé měnové politiky, dříve přislíbil, že nastavení úrokových sazeb komentovat nebude. Nedávno ale tento slib porušil. Uvedl, že Fed by měl sazby v září snížit o půl procentního bodu a dále pak až pod úroveň tří procent. List WSJ upozornil, že v návaznosti na jeho komentáře někteří investoři upravili své tržní pozice tak, že podle jeho doporučení počítají s větší redukcí sazeb. Pokud teď v září Fed sazby nesníží tak, jak doporučil Bessent, může to vést k výprodejům na trzích, za něž pak bude obviněn Powell, poukázal deník.