Další den propadů na burzách. Trump zostřuje celní válku s Čínou
Pokud někteří investoři ještě doufali, že to s celní válkou Donald Trump nemyslí tak úplně vážně a s obchodními partnery se ještě dohodne na výjimkách, zažívají nyní vystřízlivění. Americký prezident v úterý navýšil už dříve oznámená cla na dovozy z Číny na 104 procent – v reakci na cla oznámená Pekingem. Navíc vstoupila v platnost také cla vůči ostatním zemím. Podle ekonomů teď mají Spojené státy nejvyšší celní bariéry za více než sto let.
Cla vůči dovozům z Číny tedy nyní zahrnují předchozí 20procentní sazby plus takzvaná „reciproční“ cla ve výši 34 procent, odvozená od vzájemné obchodní bilance. K tomu v úterý nečekaně přibyla další 50procentní sazba, kterou Trump oznámil jako odvetu za cla oznámená Čínou. Jak bude reagovat Čína, zatím není jasné. Peking v posledních dnech oznámil, že proti americkým clům bude „bojovat až do konce“, a proto hrozí, že obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami bude ještě eskalovat. Premiér Li Čchiang prohlásil, že země má dostatek politických nástrojů k tomu, aby negativní vliv amerických cel „plně kompenzovala“.
Nové reciproční celní sazby, které ve středu začaly platit, se liší podle zemí. Evropská unie dostala sazbu 20 procent a například Vietnam má sazbu dokonce 46 procent. Ekonomové v následujících hodinách a dnech očekávají oznámení z jednotlivých zemí, jak na celní bariéry budou reagovat. Řada zemí, včetně Japonska, Jižní Koreje a Vietnamu, zkusí s Trumpovou administrativou o obchodních bariérách ještě vyjednávat. Jednat se chystá i Evropská unie, ale například Francie nebo Německo tlačí na tvrdou reakci. Příští týden se do Washingtonu chystá italská premiérka Giorgia Meloniová.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si v úterý telefonovala s čínským premiérem Li Čchiangem. Podle webu komise předsedkyně zdůraznila „zásadní význam stability a předvídatelnosti pro globální ekonomiku“ a upozornila na „odpovědnost Evropy a Číny“ za podporu obchodního systému založeného na rovných podmínkách. Také vyzvala „k jednání o řešení současné situace a zdůraznila, že je třeba zabránit další eskalaci.“ Rozhovor se podle tiskového prohlášení týkal také Ukrajiny a spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti klimatické agendy a čisté průmyslové transformace.
Akciové burzy ve většině regionů zažívají v těchto dnech strmé propady. Výprodej probíhal v úterý i v případě amerických státních dluhopisů s delší splatností. Výnosy na třicetiletých obligacích vyskočily o více než 20 bazických bodů na téměř 5 procent. Rostla cena zlata a posiloval japonský jen – tato aktiva investoři během turbulencí považují za bezpečnější investice.
Americký index S&P 500 klesl v úterý o 1,6 procenta a od Trumpovy lednové inaugurace ztrácí už téměř 17 procent. Index Nasdaq Composite, který měří hlavně výkonnost velkých technologických akcií, ztratil od Trumpova nástupu 23,5 procenta. Výprodeje se odehrávají i na evropských burzách po otevření ve středu – od Londýna až po Frankfurt. Německý index DAX například ztrácel po otevření 3,2 procenta a za uplynulých šest seancí je už o více než 9 procent níž.
Klesají i akcie farmaceutických firem v reakci na Trumpovy zmínky o tom, že Spojené státy „velmi brzy oznámí velká cla na léčiva“. Například akcie výrobce léků na hubnutí a cukrovku Novo Nordisk se krátce po středečním otevření trhu propadly až o 7 procent a akcie skupiny AstraZeneca oslabily o 6 procent.
Ne hrozby, ale realita
Někteří investoři dlouho považovali Trumpovy hrozby cel za pouhý nástroj na prosazování amerických zájmů při vyjednávání. Předpokládali, že v určité fázi se sazby zmírní. V posledních dnech se jejich názor ale mění, protože americká administrativa dává najevo, že prioritou je vyrovnání vzájemné obchodní bilance. V tomto duchu se tento týden vyjádřili poradce Bílého domu pro obchod Peter Navarro i šéf diplomacie Marco Rubio a ministr financí Scott Bessent. Trump také odmítl nabídku na nulová cla na auta a další průmyslové zboží ve vzájemném obchodu s EU s tím, že to není nabídka dostatečná. Americký prezident tvrdí, že celní bariéry donutí firmy převést výrobu do USA, a oživí tak americký průmysl. Navíc zajistí dodatečné příjmy do rozpočtu, pomocí kterých chce nová administrativa financovat snížení daní.
„Cla jsou zavedena a peníze se hrnou v takové výši, jakou jsme nikdy předtím neviděli. To pro nás bude skvělé. Bude to skvělé pro ostatní země. Země nás okrádají a zneužívají už mnoho let,“ citovala agentura Bloomberg Trumpa během jeho projevu na společenské události v Bílém domě. Prezident také řekl, že se jednotlivé země už ozývají a prosí ho, aby s nimi uzavřel dohodu.
Trumpova ekonomická politika ale začíná sklízet kritiku ekonomů, velkých investorů z Wall Street a také politiků z vlastní Republikánské strany. Většina kritiků zpochybňuje výpočet, kterým Trumpův tým výši cel stanovil, a také účinnost takových opatření na rozhodování firem. Proto mezi investory narůstají obavy, že celní válka způsobí růst cen, nebo uvrhne americké hospodářství do recese.
Například legendární investor Ray Dalio, zakladatel hedgeových fondů Bridgewater Associates, varoval na síti X, že investoři si dostatečně uvědomují právě probíhající zhroucení dosavadních měnových a geopolitických pořádků, které se odehrává „jednou za život“. Dalio upozorňuje na fakt, že USA jsou příliš závislé na dluhovém financování nadměrných výdajů, zatímco země, které do amerických obligací investují, jako Čína, jsou zase závislé na prodeji zboží Američanům.
K varovným hlasům se přidal i Jamie Dimon, šéf největší americké banky JPMorgan Chase. Agentura Bloomberg napsala, že Dimon ve výročním dopise akcionářům volá po rychlém vyjasnění otázek kolem cel a varuje, že pokračující nejistota může mít z dlouhodobého hlediska „katastrofální“ důsledky. „Některé negativní účinky se v průběhu času kumulativně zvyšují a bylo by těžké je pak zvrátit,“ napsal. Dimon také předpokládá, že cla způsobí růst cen nejen u dováženého zboží, ale i u domácích produktů.
Další miliardář a manažer hedgeových fondů Bill Ackman řekl, že USA „směřují k ekonomické jaderné zimě, kterou si sami vyvolali“.
Ke kritice Trumpovy chaotické hospodářské politiky se tak přidávají největší jména z Wall Street, tedy i ti, kteří buď Trumpa otevřeně podporovali během loňské předvolební kampaně, nebo aspoň doufali, že přinese pozitivní změny pro ekonomiku a trhy – mírnější regulaci a nižší daně.
Bloomberg uvádí, že Bílý dům přitom zvažoval možnost sáhnout ještě po vyšších clech. Na takový přístup tlačil poradce pro obchod Navarro. Podle médií a přestřelek na síti X už vzniká napětí i uvnitř Trumpova týmu, zejména dlouho očekávané spory dvou eg – Trumpa a Elona Muska. Musk, který dosud patří k jednomu z nejbližších Trumpových spolupracovníků, začíná politiku cel kritizovat, mimo jiné nejspíš také proto, že celní bariéry způsobují propad akcií jeho automobilky Tesla. Spory zatím vyústily v přestřelky mezi Muskem a poradcem Navarrou. Navarro si do majitele Tesly rýpl vyjádřením na CNBC, že je pouhým „montérem aut“. Miliardář reagoval, že Navarro je „hloupější než pytel cihel“ a „blbeček“.