Obnovená celní ofenziva Donalda Trumpa může vytrhnout investory ze stavu letargie, do nějž v posledních týdnech upadli, když přestali vnímat rizika hospodářské politiky současné administrativy a masivními nákupy vyšroubovali ceny akcií na rekordní hodnoty. Představitelé předních investičních fondů varují, že ceny na burzách zkreslují realitu a trend bagatelizování Trumpových výroků se může rychle otočit.
Manažeři fondů Amundi a JPMorgan Chase pro deník Financial Times uvedli, že mnoho investorů přehlíží rizika Trumpovy hospodářské politiky, včetně nabourávání nezávislosti centrální banky Fed či výhledu na rapidní růst amerického dluhu. Trhy podle nich nadměrně spoléhají na to, že americký prezident nakonec vycouvá z politik, které mají potenciál ohrozit finanční stabilitu Spojených států. K tomu však tentokrát nemusí dojít a americká aktiva včetně dolaru a státních dluhopisů mohou zažít další masivní výprodeje, varovali ekonomové Deutsche Bank a dalších fondů v komentářích pro Bloomberg.
Americké akcie vystoupaly minulý týden na rekordní hodnoty, přestože Trump oznámil vysoká cla na dovozy z Japonska, Jižní Koreje, Kanady a Brazílie. Akciový index S&P 500, který zahrnuje 500 největších veřejně obchodovaných firem ve Spojených státech, posílil od dubna o 30 procent.
V sobotu pak Trump pohrozil překvapivě vysokými 30procentními cly i Evropské unii a Mexiku. Zdůraznil, že se jedná už o poslední odklad. Vysoké ceny akcií mohou pro Trumpa stvrzovat sílu amerických firem. A nově oznámené tučné příjmy do státní kasy z cel, díky nimž se rozpočtová bilance Spojených států přehoupla za červen do přebytku, mohou utužit jeho přesvědčení, že cla jsou pro Ameriku prospěšná.
Americký prezident se rovněž netají tím, že pomalý postup ve vyjednávání bilaterálních obchodních dohod ho frustruje. Dosažení pouhých tří rámcových dohod od dubnového odkladu „recipročních“ cel, namísto 90, jež na jaře avizoval poradce Peter Navarro, může posílit jeho odhodlání tenkrát nevycouvat.
Futures na americké akcie byly v reakci na Trumpův poslední celní výpad v pondělí ráno slabší. Dow, S&P 500 i Nasdaq 100 ztrácely více než 0,4 procenta. Ale bitcoin, který se podobně jako akcie řadí mezi riziková aktiva, naopak dále rostl a v pondělí poprvé přesáhl hodnotu 120 tisíc dolarů.
Podle Briana Jacobsena, hlavního analytika Annex Wealth Management, by investoři neměli spoléhat na to, že Trump s 30procentními cly na evropské dovozy opět blafuje. „Taková úroveň cel je už značně citelná, ale (EU) bude bolet více než Ameriku, takže hodiny tikají,“ napsal v e-mailu agentuře Bloomberg.
„TACO“ trade u konce?
Trump se u investorů kvůli mnoha planým hrozbám a řadě siláckých prohlášení zapsal jako politik, jehož výroky nelze brát příliš vážně. Pro jeho počínání v oblasti celní politiky se stal charakteristickým vzorec chování, kdy nejprve oznámí uvalení vysokých cel a krátce nato je buď odloží, nebo sníží.
Reportér Financial Times Robert Armstrong tento vzorec ve svém květnovém sloupku označil lapidárním popisem „Trump Always Chickens Out“, tedy „Trump vždy vyměkne“. Tuto definici pod zkratkou „TACO“ pak převzali obchodníci s cennými papíry, kteří tímto vzorcem jeho chování vysvětlují rostoucí chuť riskovat a nakupovat akcie i v situaci, kdy politické kroky jeho administrativy signalizují spíše opatrnost.
Investiční banky svým klientům běžně radí, aby předpokládali, že Trump hrozby uvalením vysokých sazeb raději nenaplní, než aby se musel potýkat s následnými tržními turbulencemi. Doporučení tohoto typu jsou podle Financial Times v pozadí současné síly akciových trhů i důvodem relativně nízkých výpůjčních nákladů pro americké firmy. Vážená průměrná úroková sazba amerického vládního dluhu se podle Reuters stabilizovala na úrovni 3,3 procenta.
Podle bankéřů citovaných Financial Times ale není jisté, že Trump tento vzorec v určitou chvíli neopustí. Nejmenovaný bývalý člen americké administrativy vyjádřil znepokojení z takového postoje: „Trhy přepokládají, že většina jeho celních opatření pomine, ale já si to nemyslím,“ uvedl pro deník. „Cla se Trumpovi líbí.“
Příjmy z cel letí vzhůru
Podle některých bankéřů představuje „TACO“ na trzích sentiment, jenž může rychle vymizet, protože nemá zcela oporu v realitě. Přestože Trump z řady výhrůžek vycouval, mnohé sektorové přirážky i plošná cla (i když nižší než předtím avizovaná) jsou v tuto chvíli v platnosti.
Páteční data amerického ministerstva financí podle agentury Reuters ukázala, že hrubé příjmy z cel za devět měsíců do konce června dosáhly 113 miliard dolarů, což je dvojnásobek v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Díky masivnímu růstu příjmů z cel se bilance celkového federálního rozpočtu v červnu přehoupla do přebytku zhruba 27 miliard dolarů. Loni ve stejném měsíci vykázal americký rozpočet deficit 71 miliard dolarů.
Cla se tak stala čtvrtým největším zdrojem federálních příjmů. Podíl cel na celkových federálních příjmech se podle agenturní zprávy během posledních čtyř měsíců zvýšil na pět procent z dvou procent. Ministr financí Scott Bessent, podle nějž tu Spojené státy „sklízejí odměnu“ za Trumpovu celní politiku, očekává, že příjmy z cel za celý rok 2025 dosáhnou zhruba 300 miliard dolarů.
Podle ekonoma z Yaleovy univerzity se americká federální kasa může na příjmech z cel stát příliš závislou. Jejich úroveň může v dlouhodobém horizontu klesat, až vysoké bariéry obchodu promění americkou ekonomiku v uzavřenější.
Slabý dolar jako předzvěst
Protekcionistická politika současné americké vlády je rizikem pro hospodářský růst i cenovou stabilitu. Horší hospodářský výkon by znamenal nižší příjmy z daní a to by pro americkou státní kasu, jejíž příjmy ještě zkrátí daňové úlevy v Trumpově vlajkovém balíku daňových zákonů známém jako „One Big Beautiful Bill Act“, představovalo další problém. Jeho platnost po schválení Kongresem stvrdil Trump svým podpisem 4. července na americký státní svátek Den nezávislosti a nezávislí ekonomové podle Financial Times očekávají, že v následujících letech zvýší americký vládní dluh o biliony dolarů.
Trump si je toho vědom, a proto se snaží přimět šéfa Fedu Jeroma Powella, aby centrální banka urychleně snížila úrokové sazby, což by podpořilo ekonomiku a snížilo náklady státu na obsluhu rostoucího dluhu, který na konci loňského roku dosahoval 124 procent HDP.
Jeho tlak na Powella je však dalším silným rizikem pro americká aktiva, především dolar a státní dluhopisy. Ekonom Deutsche Bank George Saravelos řekl Bloombergu, že případné odvolání současného šéfa Fedu je „významné podceněné riziko“, jež by mohlo vyvolat výprodej dolaru i vládních dluhopisů. Americká měna by po případném odvolání Powella z funkce mohla oslabit v dalších 24 hodinách až o čtyři procenta a výnosy vystoupat o 40 bazických bodů.
Vyhlídky na rychlé zadlužování oslabily americký dolar, který od začátku roku oslabil o více než deset procent a podle Financial Times zažil nejhorší první pololetí od roku 1973. Podle nejmenovaného amerického bankéře přestala být Amerika vnímána jako „stabilní a spolehlivý uchovatel hodnoty“.