Závody technologických firem v rozvoji umělé inteligence (AI) ženou jejich investice do astronomických výšin. Čtveřice velkých amerických společností hodlá letos dohromady utratit na kapitálových výdajích spojených s AI kolem 650 miliard dolarů (13,4 bilionu korun). Tato ohromující suma, která půjde do stavby nových datových center, na nákupy nejvýkonnějších procesorů a dalšího vybavení pro trénování AI, však vyvolává na trhu obavy, jestli Big Tech firmy nepřepínají své finanční síly. A to sráží hodnotu jejich akcií.
V uplynulých dnech oznámené investiční plány společností Alphabet, Amazon, Meta a Microsoft znamenají meziroční růst kapitálových výdajů o 60 procent a celkovou výší se vymykají dosavadním měřítkům. Podle agentury Bloomberg by ohlášené investice každé z těchto firem překonaly vynaložené částky jakékoli korporace z posledního desetiletí a mohou se srovnávat s velkolepými projekty z minulosti – třeba s budováním železniční sítě ve Spojených státech v 19. století nebo s programy Nového údělu v době hospodářské krize v třicátých letech minulého století.
„Kapitálové výdaje jsou dechberoucí,“ řekl vedoucí jednoho z fondů společnosti AllianceBernstein Jim Tierney pro deník Financial Times.
Akcioví investoři však pochybují, zda si technologičtí obři neukousli příliš velké sousto a jestli se utrácením stovek miliard v soutěži o AI nevzdalují realitě – tedy tomu, co jim tyto investice nakonec přinesou v podobě výnosů. Ty podle výsledků zveřejněných v posledních dnech sice meziročně vzrostly o 14 procent na 1,6 bilionu dolarů, pokles akciových titulů těchto firem ovšem vyjadřuje obavy z přemrštěných výdajů. Tržní hodnota akcií Amazonu, Googlu (dcery Alphabetu) a Microsoftu v posledním týdnu podle Financial Times klesla o 900 miliard dolarů.
Skepse byla vidět právě například na reakci trhů na výsledky Amazonu. Společnost miliardáře Jeffa Bezose ve čtvrtek po konci obchodování na burze oznámila, že její kapitálové výdaje letos dosáhnou 200 miliard dolarů, tedy o 50 miliard dolarů více, než se očekávalo, a překonají tak již dříve oznámené extrémní plány Googlu a Microsoftu. Akcie Amazonu se následně propadly o 11 procent.
Šéf Amazonu Andy Jassy řekl, že uvedené prostředky společnost musí vynaložit kvůli boomu ve vývoji umělé inteligence, čipů, robotiky a satelitů. Na důkaz, že se takové investice vyplácejí, poukázal na 24procentní růst tržeb divize Amazon Web Services, která je předním poskytovatelem cloudových služeb.
Ještě hůře dopadly akcie Microsoftu, jeho akcie od zveřejnění investičních plánů uprostřed minulého týdne spadly o 18 procent. Tržby cloudové divize Microsoftu vzrostly o 26 procent na 51,5 miliardy dolarů, což bylo lehce pod očekáváním trhu. Na poklesu akcií se mohlo projevit také oznámení, že 45 procent jeho budoucích cloudových smluv v hodnotě 625 miliard dolarů pochází od startupu OpenAI. Podle analytiků může jít o přílišnou závislost na jednom zákazníkovi.
Jedinou velkou technologickou společností z kalifornského Silicon Valley, jíž se výprodeje vyhnuly, byl Apple, který je v kapitálových výdajích do AI zdrženlivější než konkurence. Jeho akcie po oznámení rekordních tržeb stouply o 7,5 procenta.
Optimistické vyhlídky
Skokový nárůst investic by měl vést k dalšímu zrychlení výstavby datových center, jež jsou potřebná pro energeticky náročný provoz umělé inteligence. Vysoká poptávka po jejich vybavení včetně moderních výkonných čipů zesiluje tlak na zdražování těchto zařízení. Rostou také obavy ze zdražování a nedostatku elektřiny a developeři datových center v USA i jiných místech světa se potýkají s odporem místních obyvatel proti jejich výstavbě.
Bloomberg připomíná, že každý z technologických obrů si stanovil trochu jinou cestu k návratnosti svých investic. Jejich výdaje jsou nicméně založeny na stejném předpokladu: že chatboti používající umělou inteligenci, jako je například ChatGPT, budou hrát stále důležitější roli ve firmách i domácnostech. Zároveň firmy operují s předpokladem, že konečné produkty povedou k exponenciálně vyšším budoucím příjmům.
K tomu, aby se používání nástrojů AI rozšířilo, jsou potřeba vysoce výkonné, ale zároveň velmi nákladné softwarové modely, založené na používání množství moderních čipů v hodnotě desítek tisíc dolarů za kus. Pro poskytovatele digitálních služeb jako Meta či Google to znamená obrat směrem k fyzickým výdajům – donedávna tyto firmy investovaly hlavně do výzkumu, kancelářských sídel, platů a odměn.