Čínská ekonomika překvapivě rychle vzrostla. Teď se ale musí připravit na ničivý dopad cel
Čínské hospodářství na začátku letošního roku ukázalo překvapivou sílu a odolnost. Ve druhé největší ekonomice světa se však už ve statistikách počínaje dubnem projeví ochromení obchodu se Spojenými státy, vyvolané celní válkou mezi dvěma největšími hospodářstvími světa. To si vyžádá vládní opatření na podporu domácí poptávky, která má kompenzovat pokles exportů, na nichž čínský růst do velké míry stojí.
Hrubý domácí produkt vzrostl v prvním čtvrtletí oproti předchozímu roku o 5,4 procenta, což je více než očekávaných 5,2 procenta podle ekonomů, které oslovila agentura Bloomberg. Nečekaně rychle vzrostla jak výroba, tak i spotřeba v březnu, tedy těsně předtím, než Spojené státy uvalily na dovoz veškerého čínského zboží masivní cla, postupně vyšroubovaná až na 145 procent. Průmyslová produkce v březnu meziročně přidala 7,7 procenta, což je nejvyšší tempo za téměř čtyři roky.
Růst byl podpořen dodávkami zboží v předstihu, které se na poslední chvíli mohly vyhnout clům. Ty letos pravděpodobně stáhnou export do záporných čísel a poškodí tento důležitý motor růstu čínské ekonomiky, který loni vykázal přebytek ve výši 1 bilionu dolarů (22,1 bilionů korun). Do Spojených států míří z Číny exporty za půl bilionu dolarů ročně, což je asi osmina celkových čínských vývozů.
Jako vítěz obchodní války, rozpoutané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se zatím jeví spíše Čína. Čínský prezident Si Ťin-pching navzdory Trumpovým opakovaným žádostem nejeví žádné známky toho, že by chtěl brzy zasednout k jednacímu stolu. Země zvýšila svá cla na americké dovozy na 125 procent a dala najevo, že se nebude účastnit dalšího „přihazování“ bez ohledu na kroky USA.
Byly to tak Spojené státy, které minulý týden v obavě z nárůstu cen ustoupily jako první, když z dovozních cel – i když zřejmě jen dočasně – vyjmuly spotřební elektroniku. Mezi největší dodavatele chytrých telefonů a laptopů do Spojených států patří právě Čína, kde například Apple vyrábí 90 procent svých iPhonů.
Zemi se navíc daří vyjednávat o zlepšení podmínek pro vzájemný obchod s dalšími partnery, včetně Evropské unie. Ta minulý týden s Čínou zahájila jednání o zrušení cel až ve výši 45,3 procenta, která byla v říjnu uvalena na čínské elektromobily, a o jejich nahrazení minimálními cenami pro evropský trh.
Válka prostřednictvím vzácných kovů
Trump Čínu v úterý opět nepřímo vyzval, aby se s ním spojila a zahájila jednání o vyřešení eskalujícího obchodního sporu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. „Míč je na straně Číny. Čína se s námi musí dohodnout. My s nimi dohodu uzavřít nemusíme,“ řekla podle Bloombergu tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová a přečetla prohlášení, které podle ní nadiktoval Trump.
„Mezi Čínou a jakoukoli jinou zemí není žádný rozdíl, kromě toho, že jsou mnohem větší, a Čína chce to, co máme my a co chce každá země – amerického spotřebitele. Jinak řečeno, potřebují naše peníze,“ citovala Leavittová prohlášení.
Podle čínského představitele, který dříve zastával vysoký ekonomický post, se Čína zapojí do jednání s USA pouze tehdy, pokud jejich vedoucí představitelé projeví respekt vůči Pekingu. „Pokud USA chtějí, aby Čína zcela akceptovala americký návrh a přijala americké podmínky, myslím, že žádné jednání nebude,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg Ču Kuang-jao, který byl v letech 2010 až 2018 náměstkem čínského ministra financí.
Ču uvedl, že zatímco technické týmy obou zemí zůstávají v kontaktu, jednání o Trumpových „recipročních“ clech musí být založena na vzájemném respektu, mírové koexistenci a principu „win-win“.
Namísto toho se však zdá, že se Donald Trump chystá obchodní válku s Čínou dál eskalovat. Podle Financial Times pohrozil uvalením cel na dovoz vzácných zemin. V úterý podepsal dekret pověřující ministerstvo obchodu, aby provedlo analýzu dodavatelských řetězců pro tyto minerály a navrhlo, jak zvýšit jejich těžbu Spojenými státy a snížit jejich závislost na dovozech. Právě bohatými nalezišti těchto surovin se částečně vysvětluje Trumpův umanutý zájem o začlenění Grónska do USA. Těžbou těchto surovin ve prospěch Spojených států Trump rovněž tlačí na Ukrajinu, když tím podmiňuje pokračování vojenské podpory země napadené Ruskem.
„Prezident Trump si uvědomuje, že přílišná závislost na zahraničních kritických nerostných surovinách a jejich derivátech by mohla ohrozit obranné schopnosti USA, rozvoj infrastruktury a technologické inovace,“ stojí podle FT v dekretu. Trumpovo rozhodnutí přichází poté, co Čína zakázala vývoz některých vzácných kovů, klíčových pro high-tech výrobu včetně robotiky a zbrojního průmyslu, do Spojených států právě v reakci na americká cla, která prakticky znemožňují vývoz čínského zboží do USA. Čína je dominantním světovým producentem a vývozcem těchto surovin, mezi něž patří například gallium, germanium nebo grafit.
Úspěch spotřebních stimulů
Nečekaně výrazně zrychlila ale také spotřeba domácností, když maloobchodní tržby vzrostly o 5,9 procenta, nejvíce od prosince 2023. Taženy byly dvouciferným růstem prodeje domácí elektroniky a nábytku, k čemuž přispěl vládní program výměny spotřebního zboží. Čínská vláda již delší dobu usiluje o snížení závislosti výkonnosti čínského hospodářství na vývozech. Od září se proto snaží hospodářství a domácí poptávku oživit postupně přijímanými opatřeními jako snižováním úrokových sazeb, zásahy na stabilizaci cen v krizí zasaženém sektoru nemovitostí nebo kapitálovými injekcemi na posílení finanční stability bank. Nákupy nemovitostí se v prvních třech měsících roku propadly o 9,9 procenta a dál stahují čínskou ekonomiku dolů.
Čína nyní, v podmínkách celní války, musí o to víc posílit domácí investice a spotřebu, která v mezinárodním měřítku zůstává relativně slabá. Zda Číňané budou pokračovat ve zvyšování svých útrat, bude podle ekonomů záviset na tom, jak rychlá a rozsáhlá bude stimulace spotřeby dodaná vládou. Hrozbou pro výdaje domácností zůstává také slabý trh práce, který bude navíc dál zasažen rušením pracovních míst v exportních odvětvích.
Potřebu další injekce hospodářství podpořil i čínský statistický úřad, podle něhož je potřeba „provádět proaktivnější a účinnější hospodářskou politiku“. Čínská vláda se stále více zaměřuje na služby jako na potenciální zdroj růstu poté, co se dříve snažila zejména o zvyšování výdajů na zboží. V návrhu opatření, který byl zveřejněn ve středu, úřady včetně ministerstva obchodu uvedly 48 kroků ke zvýšení výdajů domácností v oblasti stravování, zdravotní péče, zábavy a cestovního ruchu a sportu.
Někteří ekonomové očekávají, že centrální banka tento měsíc dál sníží úrokové sazby nebo objem hotovosti, kterou musí banky držet v rezervách. Jiní podle Bloombergu předvídají další vládní půjčky a výdaje na zaplnění mezery, která vznikne poklesem vývozů. Vláda už se ale musí mít na pozoru poté, co jí agentura Fitch tento měsíc kvůli rychle rostoucímu státnímu dluhu snížila rating.
Podle průzkumu agentury Reuters se očekává, že čínská ekonomika letos zpomalí na 4,5 procenta z loňských 5 procent. Zaostala by tak za oficiálním vládním cílem, který se pohybuje kolem 5 procent. Podle Mezinárodního měnového fondu má čínské hospodářství v letech 2025–2030 růst v průměru jen o 3,8 procenta ročně, a v letech 2031–2040 dokonce jen o 2,8 procenta, pokud nedojde k zásadním strukturálním reformám.