Čína se potýká se sílícími projevy ekonomické nerovnováhy, které mohou ohrozit její plánovaný hospodářský růst. Maloobchodní tržby se v listopadu zvýšily nejméně od pandemie covidu a dlouhodobé investice klesly třetí měsíc po sobě. Druhé největší světové ekonomice se sice letos dařilo zvyšovat vývoz, komunistické vedení země však nyní musí řešit obtížný úkol, jak oživit domácí poptávku.
Listopadové maloobchodní tržby v Číně podle údajů tamního statistického úřadu meziročně stouply o 1,3 procenta, což je podle agentury Bloomberg nejslabší růst od dopadů opatření proti šíření covidu a hluboko pod očekáváním analytiků, kteří většinou předpokládali udržení říjnového tempa 2,9 procenta.
Hůře, než analytici předpovídali, se vyvíjely také investice do dlouhodobého majetku v Číně, které od ledna do listopadu meziročně klesly o 2,6 procenta oproti očekávaným 2,3 procenta. Propad se navíc prohlubuje – od ledna do října se fixní investice snížily o 1,7 procenta. Mírně za prognózami zaostala i čínská průmyslová produkce, jež v listopadu meziročně vzrostla o 4,8 procenta.
Nové statistiky zvyšují tlak na Peking, aby se pokusil důrazněji oživit domácí spotřebu, jejíž význam pro hospodářský růst stoupá. Direktivně řízenému hospodářství pomáhal k růstu zvyšující se vývoz, který nezastavily ani vyeskalované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa dovozními cly a obchodní spory s USA. Podle ekonomů by však měl export v dalších měsících zpomalit kvůli sílícím ochranářským tendencím a napětí mezi Čínou a Japonskem i dalšími zeměmi.
Ekonomové vesměs předpokládají, že si čínská vláda pro příští rok stanoví cíl růstu hrubého domácího produktu pět procent, tedy stejně jako pro letošek. „Vládní politika podpory spotřeby a trhu s nemovitostmi zdaleka není dostatečná,“ citoval Bloomberg hlavního ekonoma společnosti Natixis SA Garryho Nga. Dosáhnout v roce 2026 růstu pět procent HDP podle něj může být mnohem náročnější než letos.
Upadající domácí poptávka se přidává k dlouhodobému ochlazení v odvětví nemovitostí. Investice do nemovitého majetku od ledna do listopadu podle čínských statistiků meziročně klesly o 15,9 procenta a průměrné ceny nemovitostí v 70 městech se v listopadu snížily o 2,8 procenta.
Vedení už cítí problém
Deník The Wall Street Journal upozornil, že ukazatel maloobchodních tržeb se zhoršuje už šest měsíců po sobě, což je nejdelší série zpomalování od roku 2020. Pokles investic pak podle listu patří k nejhorším výsledkům v historii země.
Podle Bloombergu se nicméně na zvolnění spotřeby podepsal i mimořádný výkyv ve statistických údajích. Čína totiž začala koncem roku 2024 zavádět vládní dotace pro domácnosti na nákupy spotřebního zboží, čímž vytvořila vysokou základnu pro srovnání. Část nákupů ke svátku nezadaných, tradičně spojeného s nákupy dárků, se navíc letos netradičně přesunula už na říjen.
Podle deníku Financial Times přimějí zhoršené ukazatele čínské vedení k novým výzvám ke „stabilizaci“ investic v ekonomice. Obavy Pekingu ze slábnoucích investic se daly vyčíst už ze zasedání komunistických špiček o ekonomice pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. V komuniké ze schůzky stojí, že „Čína bude pracovat na stabilizaci a oživení investic a odpovídajícím způsobem navýší rozsah investic v rámci rozpočtu ústřední vlády“. Právě na tomto zasedání bylo jako nejvyšší priorita skloňováno posílení domácí poptávky.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová minulý týden v Pekingu prohlásila, že Čína potřebuje napravit výrazné nerovnováhy ve své ekonomice, včetně deflace, která vedla k oslabení měny a podpořila export v době rostoucího obchodního napětí. Vyjádření Georgievové následovalo poté, co z nových statistik vyplynulo, že přebytek v čínském zahraničním obchodu se zbožím letos poprvé překročil jeden bilion dolarů (20,7 bilionu korun). Evropské firmy zároveň varovaly, že podhodnocená čínská měna může vyprovokovat nové odvetné kroky včetně dovozních cel.
Analytici Goldman Sachs podle Financial Times odhadli, že zhruba 60 procent poklesu čínských investic do fixních aktiv do konce října způsobily opravy ve statistikách u dříve nadhodnocených údajů. Zbylých 40 procent poklesu však připisují zpomalení trhu s nemovitostmi, fiskálním výdajům souvisejícím s infrastrukturou a snaze vlády o potírání cenové války v odvětvích se silnou konkurencí a nadměrnou výrobní kapacitou.