Burzovní debut zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada přinesl některým investorům zhodnocení, které se jen tak nepodaří. Zájem o akcie výrobce vojenské techniky a munice byl tak velký, že cena akcií hned v prvních minutách po otevření trhu vyletěla o více než čtvrtinu. Je to další důkaz, že investoři v době napjaté geopolitické situace sázejí na to, že Evropa bude zbrojit.

CSG v pátek oficiálně vstoupila na burzu Euronext v Amsterodamu.  Organizátoři transakce ještě předtím nabízeli akcie firmy ve speciální aukci – v takzvaném primárním veřejném úpisu (IPO) – a to za cenu 25 eur. V úhrnu šlo o 15,2 procenta firmy. Skupina CSG pak oznámila, že takto prodala nově vydané akcie celkem za 1,2 miliardy eur a akcie ve vlastnictví Strnada za více než 2,5 miliardy eur. Akcie se začaly obchodovat také na pražské burze. 

Primární úpis byl určený jen profesionálním investorům. Ti, kteří mohli akcie koupit za úpisovou cenu – tedy hlavně velké investiční banky a jejich klienti –, na transakci slušně vydělali. Objednávky velké části zájemců byly kráceny nebo se na ně vůbec nedostalo, včetně mnoha českých. Podle zdrojů 11 am mohl být převis poptávky až dvacetinásobný. Úpis také nebyl určen drobným investorům. Proto mnozí dokupovali hned při startu obchodování a cena akcie na Euronextu byla kolem 11. hodiny 31,7 eura, tedy o 27 procent výš, než byla cena v úpisu. 

Rovněž cena na pražském parketu letěla strmě vzhůru – o 26 procent na 776 korun.

IPO české zbrojařské skupiny je historicky největším evropským burzovním debutem v obranném průmyslu. CSG se také stává firmou, jejíž hodnota překonala hodnotu ČEZ, dosud největšího titulu na pražské burze. 

Organizátory transakce byly nadnárodní banky BNP Paribas, Jefferies, JPMorgan a UniCredit. S ohledem na to, jak výrazně akcie po uvedení na burzu posilují, je otázka, zda tito poradci správně odhadli investorský apetit a zvolili adekvátní ocenění. Celková hodnota skupiny CSG těsně po burzovním debutu poskočila zhruba na 31 miliard eur. Původní návrhy ocenění sice zmiňovaly právě úroveň 30 miliard eur, poradci se však nakonec přiklonili k méně agresivní strategii a doporučili celkovou valuaci na úrovni 25 miliard eur.  

Aktuální růst akcií samozřejmě snižuje „slevu“ oproti hlavnímu hráči v odvětví, německé společnosti Rheinmetall. Pro ohodnocování a porovnávání firem ve zbrojním odvětví se často využívá ukazatel EV/EBITDA, tedy hodnota firmy k provoznímu zisku před úroky a odpisy. Ten v případě Rheinmetallu dosahuje 46násobku. Pokud bychom u CSG vyšli z upisovací ceny 25 eur za akcii, pak by tento ukazatel dosáhl úrovně 24. Po úvodním posílení akcií ale vzrostl na zhruba 30násobek. CSG se tak stále obchoduje s asi třetinovou slevou vůči Rheinmetallu.

Tento diskont je částečně oprávněný. Rheinmentall má technologickou převahu a jeho byznysmodel je více rozvětvený a robustní. Na druhou stranu, pokud se CSG podaří expandovat a zlepšovat svou pozici na evropském i americkém trhu, může se náskok Rheinmetallu zmenšovat. Akcie CSG tady mohou i v budoucnu nadále posilovat, ale prostor pro jejich růst je omezený. 

Dobré načasování

Je zřejmé, že vzhledem k růstu akcií evropských zbrojních firem v posledních měsících si CSG transakci dobře načasovala. Z 33letého Strnada se díky tomu stal nejbohatší Čech s majetkem větším, než jaký mají dědici impéria PPF po Petru Kellnerovi. 

Od roku 2022, kdy Rusko spustilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, je CSG jedním z velkých dodavatelů vojenské techniky a hlavně velkorážové munice. Právě v munici pro děla a houfnice, vyráběné divizí MSM, je firma v Evropě dvojkou po německém Rheinmetallu. Mezi další důležité části skupiny patří Excalibur Army, výroba vozidel Tatra Trucks či americký výrobce munice malých ráží The Kinetic Group. CSG vyrábí rovněž elektronické obranné systémy a drony. Zaměstnává přes 14 tisíc lidí ve čtyřech desítkách provozů – od Indie až po USA. 

CSG, stejně jako další výrobci zbraní a vojenské techniky v Evropě, těží z podpory Ukrajině a také potřeby evropských vlád posílit vlastní armády. Například zásoby munice jsou v evropských vojenských skladech kvůli dodávkám na Ukrajinu z velké části vyčerpané. 

Zájem investorů o zbrojní průmysl souvisí i s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dává evropským vládám najevo, že se na americkou pomoc už nemohou automaticky spoléhat a že se musejí o obranu postarat samy. Američané také donutili evropské členy NATO k závazku, že navýší výdaje na obranu.

To vše se promítá do dění na akciovém trhu a velký zájem o CSG je toho jen dalším důkazem. Například akcie německého Rheinmetallu se za poslední rok téměř ztrojnásobily. Koš evropských zbrojních akcií, který sleduje investiční banka Goldman Sachs, za posledních pět let rostl každý rok zhruba o 51 procent a v lednu dosáhl nových rekordů. 

Peníze, jež CSG získá z prodeje nových akcií, mají umožnit rozšíření výroby ve všech oblastech, včetně dronů, a ovládnout co největší část dodavatelského řetězce nutného pro výrobu munice. A tím udělat byznys víc odolný a nezávislý.