Nedělní oznámení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), že od září navýší těžbu, poslalo cenu této komodity dolů téměř o pět procent. Pokles cen ale možná ještě není u konce, pokud kartel bude v navyšování produkce pokračovat a pokud se ukáže, že globální ekonomika slábne kvůli celním bariérám v mezinárodním obchodu. 

Širší skupina OPEC, označovaná jako OPEC+, kam kromě tradičních členů patří například i Rusko, schválila, že od příštího měsíce rozšíří denní dodávky o 547 tisíc barelů. Kartel ještě před rokem a půl produkci omezoval kvůli slabé poptávce z Číny, postupně však od omezení ustupoval. Svým nejnovějším rozhodnutím tato omezení zcela vynuloval. 

Cena ropy Brent spadla o více než čtyři procenta už v pátek, kdy trh zmíněné rozhodnutí OPEC již očekával. V pondělí cena klesla o dalších 0,6 procenta na 68 dolarů za barel.

Kartel OPEC+ si na ropném trhu stále udržuje významný vliv a upravuje těžbu podle převažujících ekonomických a geopolitických trendů. Nižší objemy produkce sice pomáhají vyšší ceně, ale mají i svou odvrácenou stránku – zhoršují pozici členů organizace coby spolehlivých dodavatelů a kartelu se kvůli tomu také zmenšuje tržní podíl. Právě obavy ze ztráty tržního podílu vůči USA, Brazílii a Kanadě přispěly k aktuálnímu rozhodnutí navýšit těžbu.

Nahoru a dolů

Ropa letos zažívá jízdu jako na horské dráze. Nahoru její cenu v uplynulých týdnech tlačila především geopolitická rizika, hlavně vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se nakonec zapojily i Spojené státy. To způsobilo, že ropa typu Brent zdražila od konce května do 19. června téměř o 23 procent. Předtím zase cenu směrem dolů tlačila cla, která prezident USA začal uplatňovat vůči obchodním partnerům. Celní bariéry způsobují zpomalování globální ekonomiky a ruku v ruce s tím slábne rovněž poptávka po palivech. Ještě nyní se ropa Brent obchoduje osm procent pod úrovní z konce loňského roku.

OPEC+ původně plánoval zvedat produkci už od března, ale hodlal tak činit velmi pozvolnými kroky. Kvůli obavám ze ztráty tržního podílu nakonec těžbu navýšil nečekaně rychle. S nejnovějším oznámeným navýšením produkce dokončil své plány zhruba s ročním předstihem. Trhy toto zvýšené množství ropy prozatím dokázaly absorbovat bez výraznějších potíží. Navzdory současným poklesům se cena ropy Brent nachází asi 13 procent nad květnovým minimem – tehdy byl celý trh ještě v šoku z cel, s nimiž přišel americký prezident Donald Trump. Prozatím však hlavní světové ekonomiky nevykazují citelné známky zpomalování, poptávka se drží, a dopad na ceny je proto spíš tlumený. 

Trump hrozí Indii

Do budoucna se situace může zkomplikovat. Spojeným státům a dalším velkým ekonomikám hospodářské ochlazení stále hrozí. Určitou předzvěstí byl poslední report dat z amerického trhu práce, který poukázal na zhoršenou tvorbu pracovních míst. Pokud by se ekonomická slabost spojila s přebytkem ropy na trhu, je reálný dramatičtější propad cen.  

Rizikem je i Trumpova hrozba, že uvalí vysoká cla na Indii, pokud bude nadále odebírat ruskou ropu. V uplynulých dnech šéf Bílého domu opakovaně pohrozil, že pokud Indie postoj k nákupům z Ruska nezmění, nasadí na indické dovozy cla ve výši 25 procent. Konečným cílem takového snažení je odříznout Rusko od exportních peněz a přimět ho k ukončení války na Ukrajině. Indický premiér Naréndra Módí ovšem jednoznačně odmítá na Trumpův požadavek přistoupit a americký prezident tento týden zopakoval, že cla vůči Indii mohou být ještě podstatně zvýšena.

Indické ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že „útoky na Indii jsou neoprávněné a nepřiměřené“ a že Indie podnikne opatření k ochraně svých národních zájmů a k posílení ekonomické bezpečnosti.

Nejnovější roztržka ale prozatím nechává obchodníky s komoditami relativně v klidu. Poslední měsíce totiž ukázaly, že slova amerického prezidenta je potřeba brát s rezervou. Navíc by takové sankce byly obtížně vymahatelné – Spojené státy by pravděpodobně nedokázaly dohlížet na to, zda se do Indie nedostává ruská ropa přes různé prostředníky. 

Investoři nejsou jednotní ani v názoru, zda by přerušení toků z Ruska do Indie ropu zdražilo, nebo naopak zlevnilo. Cena by krátkodobě nejspíše vzrostla v Indii, mohla by však poklesnout jinde na světě. Jiní analytici a správci peněz naopak věří, že by v takovém případě převládl efekt eskalace geopolitického napětí a ceny by vystřelily vzhůru.  

Neznámých je zkrátka tolik, že je obtížné je správně promítnout do cen a investoři je tak spíše ignorují. S tím, jak se do popředí více dostává riziko globálního ekonomického zpomalení, lze spíše očekávat, že kurz ropy bude reagovat především na zveřejňování nových dat o stavu globální ekonomiky.