I pouhé slzy v očích ministryně financí dokážou pořádně vystrašit finanční trhy, oslabit národní měnu a spustit výprodej vládních dluhopisů a akcií. Zkroušený výraz šéfky britské státní kasy Rachel Reevesové ve středu vygradoval obavy investorů z jejího odchodu a následného rozvolnění rozpočtové politiky labouristické vlády premiéra Keira Starmera. 

Starmer se dopustil strategické chyby, když se při středečním dotazování poslanců v parlamentu za ministryni financí jasně nepostavil a vyhnul se odpovědi, jestli Reevesová zůstane na vládním postu i v dalším období. V tutéž chvíli kamery a fotografové zachytili za ním sedící ministryni, jak si v rozrušení otírá slzy. Tato situace nastala krátce poté, co Starmer ustoupil od plánovaných škrtů v sociálních výdajích a posílil tím obavy investorů, že se kabinet chystá víc utrácet a zadlužovat. Odtud plynuly také spekulace, že Reevesová, jež ve vládě zosobňuje rozpočtovou disciplínu, ve funkci končí.

V reakci na výjev z Dolní sněmovny se investoři začali zbavovat britských státních dluhopisů s delší splatností, což prudce srazilo jejich ceny a zvýšilo výnosy. Výnos 30letých obligací poskočil o 20 bazických bodů na 5,4 procenta. To mělo dopad i na americké dluhopisy, jejichž výnosy rostly druhý den po sobě. Britská libra oslabila o jedno procento vůči dolaru a vůči americké měně je nejslabší téměř za čtyři roky. Ztratila také k euru. A oslabily rovněž akcie na londýnské burze.

Premiérův úřad se nejprve snažil reakci trhů zmírnit prohlášením, že Reevesová má premiérovu podporu a v parlamentu ji rozrušila jakási osobní záležitost. To příliš nezafungovalo. Když se ale Starmer ve čtvrtek ráno za ministryni Reevesovou postavil a znovu potvrdil její setrvání ve funkci, začala libra posilovat a růst dluhopisových výnosů se obrátil k poklesu. 

V ranním rozhovoru pro Virgin Radio premiér ujišťoval, že  je „odhodlán“ dodržovat fiskální pravidla své vlády a hospodářskou stabilitu. O Reevesové prohlásil, že je „vynikající“ a bude ministryní „ještě velmi dlouho“.

Trussová, Trump a teď i Starmer

Silná reakce na finančních trzích znovu ukázala, jak trhy nyní citlivě reagují na jakékoli náznaky dalšího rozvolňování rozpočtové disciplíny a zadlužování. Británie si tak připomněla náhlou vládní krizi v roce 2022, jež ukončila po ani ne dvou měsících působení Liz Trussové v čele kabinetu. Také tehdy trhy reagovaly na vládní plán daňových škrtů prudkým pádem a ve finále donutily tehdejšího ministra financí a poté i Trussovou k rezignaci. V dubnu zase přiměl úprk investorů z amerických státních dluhopisů prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavil platnost hromadně uvalených dovozních cel. 

Agentura Bloomberg například cituje analytika společnosti Ballinger Group Kylea Chapmana, že Starmerovo selhání v parlamentu je pro trhy „poslední kapkou“. Letos v lednu se výnosy státních bondů vyšplhaly na nejvyšší úroveň od finanční krize v roce 2008, když se vystupňovaly obavy z fiskálního deficitu.

Pozici ministerského předsedy Starmera v posledních měsících podkopává odpor více než stovky poslanců z jeho Labouristické strany, kteří se brání plánovaným úsporným zásahům do sociálního systému. V úterý vláda jen hodinu a půl před hlasováním parlamentu stáhla z jednání část reformy, jež měla od příštího roku omezit vyplácení dávek některým lidem se zdravotním pojištěním. Změnou měla státní kasa ušetřit pět miliard liber (zhruba 140 miliard korun), které budou nyní chybět. List Financial Times označil náhlý ústup Starmera od reformy za „jeden z největších kiksů posledních let“. Už minulý měsíc přitom labouristický kabinet ustoupil od záměru osekat podporu na topení pro penzisty, jež měla uspořit 1,25 miliardy liber. 

Nejistotu zesilují očekávaná podzimní jednání ministrů o britském státním rozpočtu. Ekonomové upozorňují, že vláda bude muset sáhnout ke zvýšení daní, aby pokryla schodek.

Podle odhadů Bloombergu bude ministryni Reevesové při sestavování rozpočtu chybět zhruba 20 miliard liber i kvůli slabému výkonu britské ekonomiky. Hrubý domácí produkt Británie sice v prvním čtvrtletí narostl o 0,7 procenta, což bylo nejlepší číslo za poslední rok, v dalších měsících se už ale hlavně ve firmách projevily dopady zvýšených daní a cel Donalda Trumpa.