Biblické Zjevení Janovo neboli Apokalypsa po staletí inspiruje k teologickým úvahám, literárním zpracováním i sugestivním výtvarným dílům. Výjevy z poslední knihy Nového zákona, která obrazným stylem vykresluje poslední zkoušku křesťanů a vítězství jejich Boha nad zlem, zaujaly také výraznou postavu technologické scény a zákulisního hráče americké politiky Petera Thiela.

Thiel, který v útlém věku přišel do USA s rodiči z Německa, je technologický investor, jenž zakládal platební systém PayPal a později jako jeden z prvních investoval do Facebooku. Vydělal miliardové jmění sázkami na technologické startupy a stál u zrodu firmy na analýzu bezpečnostních dat Palantir Technologies. Hlásí se ke křesťanství, otevřeně promluvil o své homosexuální orientaci a je rovněž velkým příznivcem prodlužování života. Navíc vždy dokázal zaujmout provokativními názory. 

V roce 2009 například napsal pro americký konzervativní think-tank Cato Institute esej, v níž vyslovil přesvědčení, že svoboda je neslučitelná s demokracií a současný kapitalismus je rozmělněný regulací, politickou byrokracií a přílišnými sociálními ohledy. Únik z omezujícího světa politiky viděl v kyberprostoru, kolonizaci moří nebo vesmíru. Sám sebe označil za „libertariána“, který stojí proti „konfiskujícím daním, totalitnímu sdružování a ideologii, že smrt jednotlivce je nevyhnutelná“.

Thiel byl také prvním významným představitelem americké technologické branže, který před lety vsadil na politický úspěch Donalda Trumpa a finančně ho podpořil už před jeho prvním zvolením do prezidentské funkce v roce 2016. S viceprezidentem J. D. Vancem Thiela spojuje dlouholeté přátelství. Podnikatel Vance zaměstnal ve svém investičním fondu Mithril Capital a později financoval jeho senátorskou kampaň v Ohiu.

Své ekonomické a nábožensko-existenciální úvahy Thiel mnohokrát představil v různých rozhovorech, podcastech a článcích. Nyní ale velkou pozornost vyvolala série čtyř přednášek o Antikristovi, v nichž vylíčil svoji představu o osudovém souboji mezi volným rozvojem technologií a zkázou v podobě globálních regulací. Uzavřené akce pořádala od poloviny září do minulého pondělí nezisková organizace ACTS 17 Collective v San Francisku. Z přednášek bylo zakázáno zveřejňovat jakýkoli záznam, agentura Reuters nebo deníky The Washington Post a The Guardian se nicméně dostaly k tajně pořízeným audionahrávkám, jež pak přepsaly a rozebraly.

Přednášky vlivného podnikatele poutají zájem nejen vzhledem k jeho specifickému postavení v pozadí Trumpova prezidentství. Souběžně s Thielem zpochybňují americkou liberální demokracii také někteří konzervativní intelektuálové a představitelé protrumpovského hnutí MAGA. Thiel navíc s přednáškami vystoupil jen krátce po atentátu na křesťanského politického aktivistu z Trumpova tábora Charlieho Kirka. Tato vražda rozvířila emoce a podnítila obavy z dalšího vyostření názorových sporů mezi konzervativní a progresivní částí americké  společnosti.

Ďábel skrytý v regulaci 

Thielova apokalyptická vize se dá ve zkratce shrnout takto: Lidstvo se pod tíhou sílících hrozeb, jako jsou jaderná válka, ekologické katastrofy, biologické zbraně nebo zabijáčtí roboti řízení umělou inteligencí, uchýlí k vytvoření celosvětové vlády, která pod záminkou zajištění míru a bezpečnosti zavede tuhou regulaci a bude bránit vědeckému pokroku. Globální totalitní režim bude projevem moderního Antikrista, tedy odpůrce Boha, jenž se objeví před poslední bitvou, armagedonem.

„Antikrist se dostává k moci tím, že neustále mluví o armagedonu, zvěstuje války a straší vás, abyste mu předali kontrolu nad vědou a technologií,“ citoval z Thielovy přednášky The Guardian.

Antikrista Thiel vykresluje jako skrytého tyrana, který varuje před koncem světa a dokáže přesvědčit společnost, aby mu dala moc potřebnou k ochraně existenčních rizik. Jde o někoho, kdo zmanipuluje lidstvo tím, že mu předloží řešení se zdánlivě dobrými úmysly, ve skutečnosti ale půjde o ďábelský plán. 

Podle svých předchozích vyjádření se Thiel nechal ve své vizi skryté podoby zla inspirovat dystopickým románem britského spisovatele a duchovního Roberta Hugha Bensona Pán světa z roku 1908 a dílem ruského filozofa Vladimira Solovjova (1853–1900), jež se fenoménem konce světa a Antikristem zabývaly. Během přednášek odkazoval také na pasáže z Bible, teologických a filozofických textů. Alegorii na Antikrista a světovou vládu však dokáže podrobně rozebírat i na příbězích populárního japonského manga komiksu One Piece od proslulého autora Eiičiró Ody.

Je také známo, že se Thiel a J. D. Vance považují za žáky francouzského katolického historika a filozofa Reného Girarda (1923–2015), který přednášel v osmdesátých a devadesátých letech na Stanfordově univerzitě. Girard proslul takzvanou mimetickou teorií, jež považuje napodobování za určující vlastnost lidského chování. Důsledkem touhy napodobovat je podle něj společenské násilí, které se do nástupu křesťanství projevovalo v zabíjení lidí v pozici „obětních beránků“. Thielovy názory významně ovlivnily rovněž spisy německého kritika liberální demokracie, právníka a politického teoretika Carla Schmitta, jenž po nástupu Adolfa Hitlera k moci několik let spolupracoval s nacisty, později nicméně ovlivnil pravicové i levicové myslitele.

Greta nebezpečnější než Gates    

V 21. století jsou podle Thiela Antikristem ti, kdo bojují proti technickému pokroku a chtějí zastavit veškerou vědu. V jedné ze zářijových přednášek spojil tuto ďábelskou postavu se švédskou ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou nebo americkým výzkumníkem Eliezerem Yudkowským, který varoval před důsledky nekontrolované „superinteligence“. O obou podnikatel mluvil také jako o „antikristových legionářích“ a vedle nich zmínil i švédského filozofa a futurologa Nicka Bostroma, dalšího známého kritika umělé inteligence a možných dopadů technologií. Za „velmi odporného člověka“ Thiel na záznamu označil filantropa a někdejšího spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese. Tomu však prý k roli Antikrista chybí dostatečný politický vliv.

Do Gatese si Thiel rovněž rýpl, když během jedné z přednášek mluvil o tom, jak přemlouval svého dlouholetého známého a nejbohatšího člověka na světě Elona Muska, aby vystoupil z iniciativy Giving Pledge, jejíž signatáři se zavázali k věnování většiny svého majetku na charitu. Jedním ze zakladatelů je i Gates. Podle Thiela na Muska zapůsobilo varování, že jeho bohatství skončí v „levicové neziskovce“. 

Na večeři do Bratislavy

Čtyři navzájem navazující Thielovy přednášky trvaly dohromady téměř osm hodin. Podnikatel během nich sice uznal, že technologie by mohly mít negativní dopady na lidi a společnost, jejich omezování bylo však podle něj bylo daleko škodlivější. „Pokud internet nebo umělá inteligence některé lidi zmatou a my bychom je museli úplně vypnout, je to jako přejít z pánve do ohně, jako lék, který je mnohem horší než samotná nemoc,“ uvedl podle The Washington Post.

Zájem o témata Antikrista a armagedonu Thiela například letos v únoru přivedl i do Bratislavy, kde inkognito absolvoval večeři s bývalým slovenským ministrem vnitra a konzervativním publicistou Vladimírem Palkem. Palko pak napsal na sociálních sítích, že ho Thiel vyhledal, protože podnikatele zaujala jeho kniha Lvi přicházejí, v níž Palko píše o úpadku Západu a očekávaném útlaku křesťanů. 

Americký miliardář by ale zřejmě rád získal uznání také u církevních autorit, o čemž svědčí nedávná esej, již sepsal spolu s analytikem jedné ze svých firem Samem Wolfem pro respektovaný americký náboženský a filozofický časopis First Things.

Z církevního prostředí však o Thielovi znějí spíše kritické ohlasy. Pastor křesťanské komunity WestGate z oblasti Silicon Valley Jay Kim, který seděl na Thielově zářijové přednášce, považuje jeho zaměření na Antikrista za nemístné. „Podle mého nejlepšího chápání se autoři Nového zákona velmi málo, pokud vůbec, snaží Ježíšovy následovníky nasměrovat k tomu, aby svou energii věnovali přesné identifikaci Antikrista. Věnovat veškerou energii přemýšlení o tom všem mi připadá jako docela marné úsilí,“ poznamenal Kim pro deník The Wall Street Journal.

Britský katolický magazín The Catholic Herald nedávno upozornil na paradox, který už Thielovi vytkli jiní – že na jednu stranu varuje před totalitní nadvládou, a sám je přitom spolumajitelem Palantiru, společnosti jež vydělává na analýzách dat a elektronickém sledování a má zakázky hlavně od bezpečnostních složek Spojených států. 

„Ironie Thielovy role se dá těžko ignorovat. Palantir, společnost, kterou spoluzaložil v roce 2003 s počátečním kapitálem od CIA, buduje právě ty struktury, před nimiž varuje,“ napsal redaktor Catholic Heraldu Thomas Colsy.