Americký prezident Donald Trump znovu změnil svůj postoj k ruskému protějšku Vladimiru Putinovi a možnému ukončení války na Ukrajině. Zatímco minulý týden ohlašoval, že se s ruským prezidentem v příštích týdnech setká v Budapešti, a mluvil o velkých nadějích na příměří, nyní z plánovaného summitu couvá kvůli Putinově neoblomnosti a hovoří o „zbytečné schůzce“.

Trump v úterý řekl novinářům v Bílém domě, že schůzku neruší, kvůli Putinově neochotě k zastavení bojů na Ukrajině na současné frontové linii ale summit odkládá. „Nechci mít zbytečnou schůzku. Nechci plýtvat časem. Tak uvidím, co se stane,“ uvedl prezident podle světových médií. O dalších plánech se prý chystá informovat v následujících dnech.

Pesimistický tón amerického prezidenta potvrdil signály z uplynulých dnů, že z avizované schůzky lídrů USA a Ruska v blízké době sejde a že naděje na rychlé ukončení více než tři a půl roku trvající války na Ukrajině opět slábnou. 

Už několik hodin před Trumpovým úterním vyjádřením nejmenovaný úředník Bílého domu Bloombergu řekl, že oba vůdci nemají v plánu se v blízké budoucnosti setkat. Odkázal na pondělní telefonát mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, kteří se také nechystají jednat spolu osobně. Minulý týden přitom Trump po telefonickém hovoru s Putinem prohlásil, že se s ruským prezidentem sejde „zhruba do dvou týdnů“, a mluvil rovněž o brzké schůzce obou ministrů zahraničí.

Podle deníku The Wall Street Journal z pondělního telefonátu mezi Rubiem a Lavrovem vyplynulo, že Kreml nechce ustoupit od svého požadavku na získání kontroly nad celou oblastí Donbasu, jejíž část stále ovládá Ukrajina. Rubio, který je zároveň Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost, po rozhovoru došel k závěru, že plánované setkání prezidentů by vyšlo naprázdno podobně jako jejich srpnový summit na Aljašce.  

Lavrov v úterý novinářům řekl, že ruský postoj je pevný a že Rusko stále upřednostňuje komplexní mírovou dohodu před příměřím. Tento postoj umožňuje Rusům dál pokračovat v bojích a snažit se dosáhnout dalších územních zisků tak, aby okupovali celé čtyři východoukrajinské oblasti, které si nárokují.

To, že zatím nebylo stanoveno žádné datum schůzky obou prezidentů, v úterý potvrdil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Je nutná příprava, seriózní příprava,“ citovala Peskova státní agentura Interfax. Mluvčí se rovněž zmínil o „náročné práci“ před schůzkou.

Neukotvená politika Trumpa vůči Moskvě

Trumpova politika vůči válčícímu Rusku je velmi proměnlivá. Po svém nástupu do funkce k Putinovi dlouho přistupoval s až naivní vstřícností a přejímal jeho názory na válku. Následná frustrace, že nedokáže s ruským vůdcem pohnout a zprostředkovat mír, Trumpa přiměla vytáhnout proti Moskvě hrozbu vysokých sankcí. Šéf Bílého domu také začal tvrdě tlačit na odběratele ruských surovin, aby zastavili jejich dovoz. Zároveň však stále projevuje tendenci Putinovi věřit.

Ještě nedávno Trump Ukrajinu povzbuzoval, že může dosáhnout vítězství, a sliboval jí dodávky raketových střel Tomahawk. Po posledním telefonátu s Putinem ale zesílil své výzvy k ukončení války a naléhal na obě strany, aby konflikt zastavily „na bojové linii“.

V pátek Trump podle deníku Financial Times v Bílém domě tvrdě naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se ruským požadavkům podvolil. V pondělí pak Trump zpochybnil schopnost Ukrajiny porazit ruské síly.

Zelenskyj si naopak v úterním prohlášení postěžoval, že Rusko povzbudil ústupek Spojených států ze slibované dodávky raket Tomahawk na Ukrajinu. Moskva tím podle něj automaticky ztratila zájem o diplomatická jednání. „Čím větší je ukrajinská schopnost boje s dlouhým doletem, tím větší je ruská ochota ukončit válku. Posledních několik týdnů to opět potvrdilo,“ uvedl ukrajinský prezident.

Podle agentury Bloomberg připravují evropské země ve spolupráci s Kyjevem dvanáctibodový návrh, podle něhož by se válka zastavila na současných bojových liniích. Na plnění plánu by dohlížela mírová rada v čele s Trumpem. Návrh počítá s návratem všech deportovaných dětí z Ruska na Ukrajinu a výměnou vězňů. Ukrajina by získala bezpečnostní záruky, finanční prostředky na opravu válečných škod a cestu k rychlému vstupu do Evropské unie. Sankce vůči Rusku by podle konceptu byly postupně zrušeny. Zmrazené rezervy ruské centrální banky v objemu zhruba 300 miliard dolarů by ale Moskva dostala zpět až po odsouhlasení příspěvku na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny.