Americké akciové indexy jsou zpátky na rekordech. Investory povzbudily výsledky technologických společností, které rozptýlily obavy ohledně pokračování boomu umělé inteligence (AI). K růstu burz přispívá i pokles cen ropy a sázky na to, že válka v Perském zálivu by mohla brzy skončit.    

Hlavní akciový index S&P 500 v úterý posílil o 1,8 procenta na 7737 bodů a překonal svůj dosavadní rekord 7610 z 2. června. Od minulé středy přidal tento index téměř šest procent. 

Hodnota indexu poskočila zejména kvůli významnému růstu akcií některých technologických skupin, jež v něm mají největší váhu. Microsoft od minulé středy posílil o 27 procent a Amazon přidal 22 procent. V případě obou společností hrály roli dobré hospodářské  výsledky, které správce peněz přesvědčily, že se těmto firmám vyplácejí stamiliardové investice do datových center, čipů a jiné AI infrastruktury. 

Také ostatním indexům se dařilo. Na historicky nejvyšší hodnotě je též Index Dow Jones Industrial Average, který je tvořený převážně průmyslovými podniky. V úterý posílil o 1,7 procenta. Na technologie zaměřený Nasdaq přidal 2,6 procenta a je nejvýš od půlky června. 

Jedním z faktorů, jenž nahrává zájmu o akcie, je propad cen ropy. Od začátku týdne zlevnila ropa typu Brent téměř o 13 procent na 78,7 dolaru (1652 korun). Stojí za tím signály, že Donald Trump usiluje o dohodu s Íránem. K pozitivní náladě přispěla i zpráva agentury Bloomberg, že Írán zvažuje, že by umožnil evropským zemím podílet se na odstraňování min v Hormuzském průlivu, důležité námořní trase pro energetické komodity.  

Také si přečtěte:
Americké banky hlásí rekordní zisky, stávají se ale rukojmími AI
Tesla a Alphabet: Robotická auta a AI spalují miliardy a děsí investory

Burzám se v uplynulých týdnech nedařilo, protože vyprchala euforie kolem výrobců čipů a pamětí. Akcie amerických firem jako Sandisk a Micron nebo jihokorejských skupin SK Hynix či Samsung v minulých týdnech ztrácely desítky procent. Tyto tituly se obchodují na několikanásobcích svých hodnot ze začátku roku a někteří investoři se obávají, že takový nárůst mohl být přehnaný. 

K nervozitě přispělo to, že čínské technologické skupiny přicházejí se stále výkonnějšími AI modely, o nichž se tvrdí, že mohly být vyvinuty výrazně levněji než špičkové americké modely. Zároveň trh vyděsila skutečnost, že má Peking k dispozici litografická zařízení, která mu umožní vyrábět pokročilé čipy srovnatelné s těmi západními. Pokud by se začaly víc využívat čínské AI modely, snížila by se podle některých analytiků možná také poptávka po čipech, pamětích a jiných komponentech. Současný nedostatek čipů by se tak mohl změnit v jejich nadbytek. 

Potíže zázračného dítěte

Čipové firmy v posledních týdnech zažívaly nebývalé výkyvy, kdy běžně docházelo ke skokům v cenách v rozsahu deseti nebo i 20 procent. Přitom tržní kapitalizace Micronu a SK Hynix dosahuje kolem jednoho bilionu dolarů, v případě Sandisku je zhruba 200 miliard dolarů. Jinými slovy: u takto velkých společností dochází při zmíněných pohybech cen k opravdu enormním přesunům peněz.

Podle odborníků sehrálo roli také masivní obchodování na páku, do něhož se pouštěli jak sofistikované nadnárodní fondy, tak i  nezkušení drobní investoři z celého světa, například z Jižní Koreje. Jde o investování, při kterém investor použije na nákup akcií pouze část vlastních peněz a na zbytek si půjčí. Pokud cena roste, jsou výdělky násobně vyšší. Pokles ale naopak prohlubuje ztráty a nezřídka se stane, že kupující přijde o veškerý vložený kapitál.

O riziku takových transakcí se přesvědčil i 25letý německo-americký investor Leopold Aschenbrenner, jehož hedgeový fond Situational Awareness patřil mezi nejúspěšnější držitele čipových akcií. Aschenbrenner v minulosti působil jako AI expert v OpenAI, a proto byl vnímán jako insider, který na rozdíl od většiny finančníků skutečně rozumí technologiím a lépe tak chápe fungování tohoto byznysu. Od začátku roku do konce června vydělal více než 400 procent a jeho celková aktiva přesáhla 20 miliard dolarů. Úspěch fondu stál ve velké míře právě na využívání páky.

Když se však situace v červenci otočila a čipové tituly začaly ztrácet desítky procent, Aschenbrennerův fond utrpěl rozsáhlé ztráty a musel portfolio rychle rozprodávat, aby pokryl půjčky, jimiž nákup akcií původně financoval. Situace dospěla až tak daleko, že velkou část akciového portfolia fondu nakonec se slevou koupil jiný hedgeový fond – Citadel miliardáře Kena Griffina.

Od té doby se ale situace u čipových firem trochu stabilizovala. Divoké pohyby z minulých týdnů tak nejspíš souvisely i s nucenými výprodeji pozic kvůli splácení půjček, tedy s takzvanými margin calls.

Mraky nad Japonskem

Nyní se akciové trhy jako celek zase vracejí k růstu. Je ovšem zřejmé, že investoři ignorují celou řadu rizik. I přes Trumpovy očividné snahy válku s Íránem definitivně ukončit zůstává trvalé mírové řešení daleko. Další hrozbou je měnová politika hlavních světových centrálních bank. Kvůli inflaci bude muset americký Fed zvýšit sazby. Nový šéf Fedu Kevin Warsh zatím nepřesvědčil, že je prospěšné dávat trhu spíš méně informací, než je obvyklé. Vytváří to nejistotu, jež nutí investory, aby se zbavovali amerických vládních dluhopisů.

K tomu nesmíme zapomínat na situaci v Japonsku, kde nyní Spojené státy pomohly tamní vládě intervenovat proti slabému jenu. Výnos japonského desetiletého vládního bondu se vyšplhal na 2,8 procenta, což je nejvíce za posledních 30 let. V zemi přitom zrychluje inflace a centrální banka se ocitá v situaci, kdy by měla zvýšit sazby.

Vyšší úroky ale jsou problém pro stabilitu bank a finančních institucí. Japonsko se potýká s extrémně vysokým zadlužením – vládní dluh tam přesahuje 200 procent HDP. Tamní ekonomiku by tedy vyšší úroky citelně zasáhly, neboť firmy, domácnosti i stát dlouho fungovaly na velmi nízkých, či dokonce záporných sazbách. V Japonsku je tak zaděláno na problém. Platí přitom, že co se stane v Tokiu, v Tokiu nezůstane: tamní banky a pojišťovny jsou důležitými kupci zahraničních, hlavně amerických vládních dluhopisů a jejich těžkosti by zasáhly finanční trhy také v dalších regionech.

Tomáš Pfeiler je portfolio manažer v investiční společnosti Cyrrus, s dlouholetou expertizou na finančních trzích. Zaměřuje se na kapitálové trhy – především na akcie a dluhopisy, věnuje se hlavně bankám a technologiím. Současně je rovněž aktivní v Prague Finance Institute. Dříve působil ve skupině Generali. 

Editoval Marek Miler