Administrativa Donalda Trumpa dosáhla ve svém celním tažení dvou dílčích úspěchů. Zatímco se jí v Londýně podařilo dohodnout s Čínou na odblokování obchodu s citlivými položkami, americký soud podpořil její odvolání proti zrušení velké části cel a ponechal je v platnosti nejméně do konce července.

Washington a Peking v noci na středu dojednaly v Londýně předběžný plán, podle kterého by Čína měla uvolnit překážky pro vývoz vzácných zemin, na jejichž dodávkách je závislý americký technologický a zbrojní průmysl. USA pak na oplátku odblokují vývoz softwaru pro moderní čipy a další produkty, které jsou vysoce žádané v Číně. Dohodu ale ještě musejí potvrdit prezidenti obou zemí.

Trump může zároveň počítat s tím, že nejméně další měsíc a půl zůstanou v platnosti nedávno zavedená americká cla na zboží z Číny a dalších států. Obchodní soud sice koncem května velkou část těchto obchodních přirážek zrušil, odvolací soud je ale znovu obnovil. Ve středu prodloužil jejich platnost nejméně do doby ústního projednání sporu, který stanovil až na 31. července.  

Předběžná dohoda přináší úlevu po několika týdnech napětí, kdy se USA a Čína obviňovaly z porušování květnových ujednání v Ženevě o snížení více než 100procentních cel a pokračování v rozhovorech o podmínkách obchodu. Nejistota však přetrvává, protože dohoda z Londýna neřeší hlubší podstatu obchodního sporu. Ten spočívá v dlouhodobých stížnostech USA na čínský obchodní model, který je založený na státem řízeném levném exportu.

Nejvyšší obchodní schodek mají Spojené státy právě s Čínou. V loňském roce se deficit obchodu se zbožím a službami prohloubil téměř na 300 miliard dolarů (6,5 bilionu korun), což je zhruba třetina celkového deficitu USA. Trump si jako hlavní nástroj k navrácení výrobních podniků do Spojených států a zároveň snížení schodku zvolil cla, jež obě země v následné přestřelce vyšroubovaly až nad 100 procent. Na květnových jednáních ve Švýcarsku se ale obě strany dohodly na jejich 90denním snížení na 30 procent za USA a deset procent v případě Číny. 

Detaily chybějí

Podrobnosti o výsledcích dvoudenních jednání v Londýně vládní zástupci USA a Číny nesdělili. Američané podle ministra obchodu Howarda Lutnicka najisto očekávají, že dohoda pomůže „vyřešit téma“ odblokování vývozu vzácných zemin z Číny, na který má země prakticky monopol. „Až schválí vývozní licence, pak byste měli očekávat, že se omezí i naše vývozní opatření,“ citovala Lutnicka agentura Bloomberg. 

V uplynulých týdnech se prokázalo, že kontrola nad většinou světové produkce a zpracováním minerálů ze vzácných zemin poskytuje Číně silnou vyjednávací páku. Poptávka po těchto nenahraditelných surovinách stoupá s technologickým rozvojem, používají se do širokého spektra výrobků od baterií pro elektromobily po laserové zbraňové systémy. Poté co čínské úřady zpomalily proces povolování pro jejich export, začaly hrozit výpadky v dodavatelských řetězcích výrobců a zejména automobilky volaly po rychlé nápravě. Dopady pocítili výrobci nejen v USA, ale i v Evropě nebo Indii.

Američané jako protizbraň použili přísnější kontrolu nad vývozem produktů, jež jsou vysoce žádané v Číně – softwaru pro čipy, součástek tryskových motorů, zařízení pro jaderné reaktory či některých chemikálií.

Kromě čistě obchodních zájmů musely obě strany kalkulovat také s bezpečnostní kartou – USA se zdráhaly Číně poskytnout technologie pro vývoj umělé inteligence, na druhou stranu se projevila závislost amerického obranného průmyslu na vzácných zeminách z Číny. 

Očekávání tvrdých dopadů cel a dalších překážek na vzájemný obchod už potvrzují statistiky. Vývoz čínského zboží do USA v květnu podle údajů čínských celních úřadů meziročně klesl o více než 34 procent, což je nejhlubší propad od února 2020, kdy na obchod dolehla opatření proti epidemii covidu-19. Celkově přitom čínský export stoupl o 4,8 procenta. Dovoz amerického zboží do Číny se v květnu snížil o 18 procent.

Hledání dalších dohod

Obě strany si na začátku června vyměnily ostrá prohlášení, ve kterých si vytýkaly neférové bariéry a porušování květnových dohod z Ženevy. Zejména Američané však dávali najevo, že chtějí znovu jednat, a Trump opakovaně naléhal, že má zájem se napřímo telefonicky spojit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Nakonec spolu prezidenti mluvili minulý týden a více než hodinový hovor usnadnil cestu k dnešní dohodě. 

Spojené státy v těchto dnech jednají také s dalšími zeměmi, na něž Trump v dubnu uvalil reciproční cla. Přechodné období pro sníženou plošnou sazbu ve výši deset procent vyprší 9. července. Pokud se zemím nepodaří dosáhnout do té doby nové obchodní dohody s USA, hrozí jim po tomto datu vyšší plošná cla.

V případě Evropské unie by to podle původních plánů mělo být 20 procent, avšak americký prezident jí koncem května pohrozil zvýšením na 50 procent. Po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ale souhlasil s odkladem. Podle Bloombergu však Brusel počítá i s možností, že se jednání s USA protáhnou až za 9. červenec.